hlavicka
flag flag flag flag flag flag flag
Domů Služby Ekoporadna Často kladené dotazy Zeleň a zahrada Máte stromky v záhonu a už Vás nebaví pod nimi pořád vytrhávat plevel?

Máte stromky v záhonu a už Vás nebaví pod nimi pořád vytrhávat plevel?

Připadá Vám to nesmyslné a zbytečné? Máte pravdu. Jak to ale udělat, abychom si tuto zbytečnou práci ušetřili?

Na holé půdě plevel vždycky růst bude. Příroda totiž dobře ví, že půda je vzácná a tvoří se velmi, velmi pomalu. A holá, ničím nezakrytá půda je ohrožená vodní či větrnou erozí, proto ji v přírodě téměř nenajdeme. Plevel nám na záhoncích roste jednoduše proto, aby ničím nechráněnou půdu co nejrychleji zakryl. Co s tím? Necháme-li  se inspirovat přírodou a přírodními zahradami, máme několik možností:

Můžeme použít půdopokryvné rostliny

Jsou to rostliny, které jsou většinou nízkého vzrůstu a rychle se kobercovitě rozrůstají. Zakryjí půdu a když kvetou, jsou nejen pěkné, ale lákají i včely a čmeláky. Čmeláci létají a tedy opylují i případě horšího počasí, kdy včely nelétají. Nejlepší je vysadit několik druhů rostlin ve skupinkách. Brzy uvidíme, kterým se u nás daří a kterým moc ne a také nepokvetou všechny najednou. Rostliny volíme podle stanoviště a půdy, některé druhy můžeme i sníst nebo si z nich uvařit čaj.

Na vlhkém místě se bude dobře rozrůstat máta (je skvělá do čaje i do mojita), popenec břečťanovitý (je chuťově výrazný, dobrý je např. v jarní nádivce), dařit se bude i sedmikráskám (jsou pěkné, jedlé a velmi zdravé) a vrbině penízkové. Bude se tady líbit i některým trvalkám, např. kakostu oddenkatému, kontryhelu, barvínku a škornici. Jednoletá lichořeřišnice odpuzuje mšice, mravence i myši, proto je velice vhodné sázet ji pod ovocné stromy. Navíc můžeme její květy, listy i poupata přidat do salátu nebo pomazánky. Je velmi zdravá, má  léčivé účinky.

Na suchu a slunci poroste dobře mateřídouška (je dobrá do čaje) i známá skalnička plamenka šídlovitá, stejně jako šanta i dobromysl, kterou můžeme použít jako koření. Rychle se rozrůstá i známý plazivý čistec vlnatý a některé skalničky.

Nenáročný a velmi přizpůsobivý je i zběhovec plazivý. Kvete krásně modře, rychle se rozrůstá a daří se mu na slunci i ve stínu.

Další druhy trvalek vhodných k pokrytí půdy najdete např. na: http://www.florianus.cz/produkty-trvalky-vytrvale-byliny/pokryvne-trvalky/.

Půdu můžeme namulčovat,

neboli zakrýt organickým materiálem. Je to nejjednodušší a nejrychlejší možnost. Mulčování (nastýlání) má mnoho výhod. Především šetří v půdě cennou vláhu. Půda nebude v létě horká a vyprahlá, ale vlhká a kyprá, protože se v ní bude skvěle dařit žížalám. Vrstvu mulče musíme obnovovat, protože se postupně rozkládá, neměla by být vyšší než 10 cm. Kolem kmínku stromků necháme vždy kousek volného místa, aby kůra mohla osychat. Jaký materiál můžeme použít?

Nejjednodušší je mulčovat tím, čeho máme hodně, to je většinou posekaná tráva. Pokud v ni nejsou kvetoucí rostliny, je k mulčování vhodná. Musíme ji ale dát na záhon v tenší vrstvě, asi 5 -7 cm. Obsahuje hodně dusíku, proto nám záhon při tlení i mírně hnojí. Při dalším sekání trávníku můžeme přidat další vrstvu. Pokud budeme trávou mulčovat, nebudeme mít už nikdy problém, kam s ní (jak víme, v kompostu ve vyšší vrstvě hnije a páchne).

Další možností je mulčovat slámou, déle nám vydrží a vypadá líp, než tráva, která rychle zhnědne. Mulčovat můžeme i dřevní štěpkou. Ta se rozkládá velmi pomalu, hodí se spíš kolem keřů a stromků. Nejlepší je štěpka z listnatých dřevin, z jehličnanů okyseluje půdu (stejně jako mulčovací kůra). Sláma i štěpka při tlení odebírá půdě dusík, je třeba s tím počítat a přidat na záhon pod vrstvu mulče trochu kompostu nebo tam můžeme dát trochu drcené rohoviny. Můžeme samozřejmě namulčovat i čerstvě zasazené půdopokryvné rostliny i zeleninu na záhoncích, sazenice se potom mnohem lépe a rychleji ujímají.

Mulčování má i svá rizika – pokud máme na zahradě hodně slimáků, hrozí, že si je ještě více namnožíme. Pokud použijeme k nastýlání trávu a slámu, poskytneme jim ideální podmínky pro rozmnožování. Štěpka se slimákům tolik nelíbí, neradi lezou přes ostré věci. Pokud jste si pořídili přírodní zahradu, kde s vámi žijí i četné druhy slimákožravých živočichů, můžete být klidní. Pokud nemáte, pomocníky z řad živočišné říše (např. ježky, slepýše, ještěrky) můžete zkusit na zahradu nalákat. Inspiraci můžete najít zde: http://www.csopvlasim.cz/stanice/rady/zahrada.php, http://www.csopvlasim.cz/dokumenty/letak_zivocichove.pdf, http://abecedazahrady.dama.cz/default.aspx?section=61&server=1&article=2372.

Půdopokryvné rostliny i mulčování omezí především plevel, který se množí semeny. Vytrvalých plevelů s oddenky, jako jsou např. kopřivy, svlačec, pýr a bršlice, se můžeme zbavit mulčováním, při kterém použijeme papírový karton. Jak se to dělá, najdete na: http://www.ekozahrady.com/mulcovani.htm.

Můžeme plevel nechat vyrůst a pak ho sníst :-)

Ptáte se proč? Divoké, volně rostoucí rostliny (v tomto případě lidmi často zatracovaný plevel) totiž obsahují mnohem více látek, potřebných pro naše zdraví, než běžná zelenina. Mám na mysli nejen vitamíny, ale i minerální látky. Zelenina se totiž šlechtí tak, aby byla především chutná, křehká a aby se jí urodilo hodně. Během dlouhého procesu šlechtění se ale postupně snížil obsah vitamínů i minerálů.

Musíme ale vědět, co můžeme jíst, ne všechny druhy rostlin jsou jedlé, některé mohou být i jedovaté. Není to ale tak složité. Mezi nejběžnější známé jarní rostliny, které jsou velmi zdravé, patří např. pampeliška (dříve smetánka) lékařská, sedmikráska, řebříček, jitrocel kopinatý a violka vonná. Natrhané lístky těchto rostlin můžeme spolu s bylinkami nakrájet na drobno a přidat třeba do tvarohové pomazánky nebo k hlávkovému salátu.

Můžeme sníst i známý a obávaný plevel, který se jmenuje bršlice kozí noha. Tato rostlina, příbuzná mrkvi, roste především na vlhkých místech a velmi rychle se šíří pomocí oddenků. Její listy mají vysoký obsah vitamínu C, provitamínu A i minerálních látek. Mladé lístky můžeme dát do salátu i syrové. Nebo můžeme listy spařit a uvařit z nich špenát, podobně jako z kopřiv. Rostlina je močopudná, od dávných dob se využívala na léčení dny a zmírňování revmatických bolestí.

Na internetu můžeme snadno najít množství nejrůznějších receptů, např.: http://life.ihned.cz/c1-55757270-vypadaji-jako-plevel-ale-chutnaji-vyborne-vyzkousejte-netypicke-bylinky,

http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=27&t=1025

Mnoho informací a užitečných rad o ekozahradničení

najdeme např. v knize Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku, kterou napsal Jaroslav Svoboda. Knihu vydal Smart press v r. 2009, můžete si ji zapůjčit i v naší knihovně. Informace najdete i na stránkách téhož autora: http://www.ekozahrady.com


Dotaz zpracovala Dáša Chytilová, Ekoporadna Toulcův dvůr

4.6. 2012