Zeleň a zahrada

Chcete si pořídit zahradu, na které nebudete bojovat proti přírodě, ale budete s ní spolupracovat? Už vás nebaví nekonečné pletí záhonů a uklízení spadaného listí? Taky vám připadá nesmyslné, trávník pořád sekat, aby tolik nerostl a potom zase hnojit, aby rostl? Potom si pořiďte ekozahradu. Pokud nevíte jak, máte několik možností:

1. Můžete si koupit knihu Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku  od Jaroslava Svobody. Vydalo ji nakladatelství Smart Press (www.smartpress.cz – na webu najdete i ukázku z knihy). Autor srozumitelně vysvětluje základní pravidla fungování přírody. Pokud je dodržíte, snadno vytvoříte krásnou zahradu, která vám přinese bohatou úrodu a přitom bude vyžadovat minimální údržbu. Nezáleží dokonce ani na tom, jestli máte k dispozici pouze balkon nebo malou či velkou zahradu.

2. Můžete se podívat i na stránky autora knihy (www.ekozahrady.com), kde najdete základní informace i kurzy, které autor pořádá.

3. Pokud nemáte odvahu nebo dost zkušeností, abyste zahradu zvládli sami, můžete si ji nechat udělat. Zahradu na klíč, dokonce i ekozahradu vám vytvoří i odborníci, najdete je např. na http://www.finegarden.cz/33.html

25.2. 2010

Obraťte se na ovocnou školku v Bojkovicích na Moravě. Bližší informace a sortiment najdete na http://www.stareodrudy.org. Najdete tam nejen staré odrůdy, ale i nové, moderní odrůdy třešní a višní, odrůdy meruněk odolné vůči mrazu, angreštů odolné vůči padlí, odolné odrůdy slivoní (některé jsou tolerantní k šarce) i méně známé druhy ovoce, např. moruši, zimolez kamčatský a pod. V nabídce mají i dva druhy divokých dřevin – dřín a hrušeň polničku. Tato školka je v Bílých Karpatech, ale všechny výpěstky zasílají i poštou.

5.9. 2009

Vánoční stromečky v květináči začínají být v polední době populární. Toho využívají mnohé supermarkety, ale ty prodávají sice levné, zato velmi nekvalitní stromečky, které nemají dobře vyvinutý kořenový systém. Je to tím, že do květináče zasadí stromek vyrytý z volné půdy a tím mu zničí většinu kořenů. Kvalitnější stromky se dají najít v zahradnictvích, tam by měli mít stromky vhodné i pro tento účel. Takové stromky by měly být v květináči delší dobu, tj. měly by být před prodejem několikrát přesazené, aby měly kvalitní kořeny.

O stromeček v květináči musíte dobře pečovat, aby přežil, je to pro něj obrovský šok, být v teplé místnosti. Je třeba ho zvykat na změnu teploty pomalu a postupně předtím, že ho dáte do tepla i potom, až ho odstrojíte. V teple by neměl být více než týden. Další užitečné rady a informace najdete i na http://vseozahrade.blog.cz/0710/zivy-vanocni-stromek-na-vice-let. Na internetu můžete najít i další dobré rady, např:

Jak postupovat, aby vánoční stromek vydržel

• Zhruba deset až patnáct dní před svátky dáme stromek do chladnějšího prostoru v domě, např. do světlého sklepa nebo na balkón, kde by měla být teplota asi mezi třemi až osmi stupni Celsia.
• Asi po týdnu nádobu se stromkem přemístíme do o něco teplejší místnosti, například na chodbu, kde by mělo být něco kolem 15 až 18 stupňů Celsia.
• Do místnosti, kde bude nastrojený stromek stát, ho přesuneme až co nejpozději. Při pokojové teplotě (20 - 22 stupňů Celsia) v ní může zůstat maximálně pět dní.
• Důležitá je zálivka - dávejte pozor, půda musí být stále vlhká, ale stromek nesmí stát trvale ve vodě.
• Při návratu stromku na zahradu nebo balkón použijeme opět aklimatizační postup v opačném pořadí (chodba - sklep - zahrada).
• Stromek zakopeme i s nádobou na zahradě na místě, které není vystaveno prudkému slunci ani větru a během roku pravidelně zaléváme. Pokud ho chceme dát na balkón, je vhodné nádobu izolovat např. bublinkovou fólií nebo dát květináč do nádoby vyložené polystyrenem.
• Pokud chceme stromek pěstovat v květináči více let, musíme ho podle potřeby občas přesadit do většího květináče.

15.11. 2009

• Zhruba deset až patnáct dní před svátky dáme stromek do chladnějšího prostoru v domě, např. do světlého sklepa nebo na balkón, kde by měla být teplota asi mezi třemi až osmi stupni Celsia.
• Asi po týdnu nádobu se stromkem přemístíme do o něco teplejší místnosti, například na chodbu, kde by mělo být něco kolem 15 až 18 stupňů Celsia.
• Do místnosti, kde bude nastrojený stromek stát, ho přesuneme až co nejpozději. Při pokojové teplotě (20 - 22 stupňů Celsia) v ní může zůstat maximálně pět dní.
• Důležitá je zálivka - dávejte pozor, půda musí být stále vlhká, ale stromek nesmí stát trvale ve vodě.
• Při návratu stromku na zahradu nebo balkón použijeme opět aklimatizační postup v opačném pořadí (chodba - sklep - zahrada).
• Stromek zakopeme i s nádobou na zahradě na místě, které není vystaveno prudkému slunci ani větru a během roku pravidelně zaléváme. Pokud ho chceme dát na balkón, je vhodné nádobu izolovat např. bublinkovou fólií nebo dát květináč do nádoby vyložené polystyrenem.
• Pokud chceme stromek pěstovat v květináči více let, musíme ho podle potřeby občas přesadit do většího květináče.

15.11. 2009

Pokud se jedná o vandalismus, volejte Městskou policii nebo na Odbor životního prostředí úřadu příslušné městské části. V ostatních případech, např. při nějakých stavebních či jiných pracích ničících zeleň (např. výkopy), se obraťte na úřad příslušné městské části.

17.4. 2009

Bez povolení lze kácet pouze na pozemku ve vlastnictví fyzické osoby, u nájemce jen se souhlasem vlastníka a pouze stromy do obvodu kmene 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí a keřový porost do rozlohy 40 m2. V ostatních případech je nutné požádat o povolení ke kácení. Žádat může pouze vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Právnické osoby a osoby podnikající musí žádat o povolení při kácení jakéhokoli stromu. Zvláštní režim mají stromy památné. U těch se musí žádat při jakýchkoli zásazích i při zásazích v jejich ochranném pásmu. Žádost je nutné podat na úřad příslušné městské části, na odbor životního prostředí, který ji posoudí a vydá příslušné rozhodnutí.

Povolení není třeba, pokud dřeviny ohrožují bezprostředně život nebo zdraví, případně hrozí-li vznik škody značného rozsahu (cca 500 000 Kč). Pokud je potřeba okamžitý zásah, je třeba volat Městskou policii nebo se obrátit na odbor životního prostředí úřadu příslušné městské části. Skácí-li někdo dřevinu z výše uvedeného důvodu, musí kácení oznámit do 15 dnů odboru ŽP úřadu příslušné městské části. V tomto případě je potřeba dokázat, že kácení bylo oprávněné, proto se doporučuje udělat fotodokumentaci a najít svědky. Pokud se prokáže, že kácení nebylo bezprostředně ohrožující, hrozí postih.

18.8. 2009

V Praze se žádný odpad pálit nesmí, tedy ani větve z ořezaných stromů. Pokud máte na zahradě ohniště, můžete si opéci špekáček nebo upéct brambory v popelu, ale musíte dbát, abyste kouřem neobtěžovali sousedy a okolí. Ořezané větve můžete odvézt a zdarma odevzdat v kompostárně v Malešicích nebo je odložit do kontejneru, které k tomuto účelu přistavují úřady městských částí vždy na jaře.

Listí a trávu doporučujeme kompostovat. Kompost by měl být vždy vlhký, nikdy ne příliš mokrý ani suchý. Můžeme do něj přidávat i tenší větvičky, protože kompost provzdušňují. Čerstvou trávu je lepší nechat zavadnout nebo ji smíchat např. s hoblinami nebo pilinami, jinak zahnívá. Do kompostu patří veškeré zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně, ale i sáčky s čajem i „lógr“z kávy, rostlinné zbytky ze zahrádky – posekaná tráva, tenké větvičky, plevel (nejlépe bez zralých semen), opadané listí apod. Do kompostu nepatří zbytky jídla, především kosti a maso (zápach, potkani).

23.4. 2009

Podle zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči nesmí nikdo omezovat a poškozovat sousedy tím, že umožní šíření škodlivých organizmů, včetně plevelů. Obraťte se na odbor životního prostředí úřadu příslušné městské části.

7.10. 2008

Máte patrně na mysli slimáky rezavé barvy. Jsou to vlastně plzáci a jsou u nás nepůvodní, dostali se k nám s dovezenou zeleninou a ovocem ze Španělska a Portugalska. Jedná se o několik druhů jednoho rodu, mají výraznou oranžovou až tmavě hnědou barvu. Problém je především v tom, že jsou obaleni silnou vrstvou slizu, který jim umožňuje pohyb i za suchého počasí a pomáhá překonat horké léto.

Rady, jak si ekologicky poradit s těmito obtížnými živočichy, jsem našla v publikaci Heleny Vlašínové Zdravá zahrada, která vyšla v nakladatelství ERA group v Brně v roce 2006. Autorka uvádí, že se jí osvědčilo lákat plzáky na hromádky plevele, které nechávala večer na cestičkách. Ráno hromádky i s plzáky přemístila na kompost, kde slimáci i plzáci pilně pracují a přispívají tak účinně k rozkladu organické hmoty. Pokud je budete nosit na kompost, musíte si ale dát pozor na to, aby se vám v něm nerozmnožili. Plzáci kladou vajíčka až na konci léta a na podzim, proto je třeba kompost před kladením vajíček přesít a dosud nerozloženou hmotu nechat několik dní ležet asi metr od kompostu. Na hromádku je dobré přidat ještě čerstvý odpad ze zahrady. Plzáci mají výtečný čich a rádi a ochotně se přestěhují do nové hromádky. Přesátý kompost musíte dát do pytlů nebo do sudů, než ho použijete, aby se tam slimáci zase nepřemístili. Na zahradě je pak třeba mulčovat kolem rostlin materiálem, který slimáky odpuzuje, tj. např. jehličím, pilinami a popelem ze dřeva. Mně osobně se velice osvědčil zmíněný popel. Rostliny pohnojil a slimákům vadil tak, že rostliny nechali na pokoji.

Další užitečné rady zmíněné autorky:

• Nezalévat večer, ale ráno, zalévat jen občas, ale důkladně (nejlépe až když rostliny vadnou)
• Slimákům vyhovuje půda s velkými hroudami, tam spokojeně přežijí i zimu. Proto je dobré počkat s rytím až po prvních mrazech.
• Můžete je i lákat, např. na pivo. Počítejte ale s tím, že je patrně přilákáte z širokého okolí.

8.7. 2009

Mulčování je nastýlání záhonů tenkou vrstvou organického materiálu. Mulčování má řadu výhod. Chrání půdu především před vysycháním a slunečním úpalem, brání růstu plevelů a chrání půdu před erozí. Dřeviny, zvláště jehličnaté, je dobré nastýlat drcenou kůrou nebo dřevními štěpky z jehličnanů. Jak se materiál rozpadá, okyseluje půdu, což jehličnanům prospívá. Dřeviny listnaté je vhodnější nastýlat štěpkou z listnáčů nebo slámou.

Záhonky s jednoletými plodinami můžeme mulčovat nejlépe slámou nebo tenkou vrstvou posekané trávy, cca 2 – 3 cm. Trávu je lepší nechat nejdříve zavadnout, aby nepřitahovala slimáky. Když se tráva seschne, můžeme postupně přidávat další vrstvy. Záhonky s vysetou zeleninou je třeba mulčovat až potom, co rostliny vzejdou. Pozor - pokud delší dobu prší, mohou se nám do namulčovaného záhonu nastěhovat slimáci. V tomto případě je dobré dát mulč i se slimáky na kompost, kde slimáci nebudou škodit, ale naopak budou vydatně pomáhat. Mulčovat se dá i senem, ale musíme dát pozor, aby v něm nebyla zralá semena trav.

Mulčování slámou je problematické na chudých půdách, protože když se sláma rozkládá, potřebuje k tomu dusík a u chudých půd by se mohl odčerpávat z půdy. Střídáme-li mulčování slámou a trávou, bude to lepší, protože tráva dodá potřebný dusík. Nastýlat můžeme také pilinami a hoblinami, ale opatrně a v malé vrstvě, protože obsahují pryskyřici, která inhibuje růst většiny rostlin. Sama mám výborné zkušenosti s mulčováním zeleniny posekanou trávou. Osvědčilo se mi dokonce namulčování záhonu jahod a malin dřevními štěpky z listnáčů.

30.11. 2010