hlavicka
flag flag flag flag flag flag flag

Zvířata


S touto otázkou jsme se obrátili na odborníka na čmeláky, RNDr. Miroslava Pavelku, zde je jeho odpověď:
Problematika hynutí čmeláků lipami v čase jejich květu má několik příčin.
  1. Květy některých druhů lip, nejen lípy americké, obsahují cukr manózu. Tento cukr je dle některých pramenů pro čmeláky těžko stravitelný. Nicméně toto není hlavní příčina, proč pod lipami čmeláci hynou.
  2. Hlavní příčinou je to, že květy některých lip obsahují příliš málo nektaru na to, aby to čmelákům stačilo k pokrytí jejich energetických výdajů. Čmeláci jsou nároční na energii, dá se říci, že čmeláci "létají na nektar" stejně tak jako auta jezdí na benzín. Bez nektaru vydrží maximálně několik hodin.
    Některé exotické lípy vydatně voní tak, že jejich květy čmeláky přitahují, ale neposkytnou jim tolik nektaru, aby se pokryla energetická potřeba čmeláků pro létání z květu na květ. Čmeláci tak pod lipami hynou vysílením.
  3. Čmeláci hynou pod lipami ve velké míře jen v některých letech, a to tehdy, když je v souběhu několik nepříznivých příčin. Zřejmě i na složení lipového nektaru má vliv počasí, dále pak může nepříznivě působit konkurenční tlak včel, a přítomnost, respektive nepřítomnost dalších živných rostlin.
    Dle mého názoru není dobrým nápadem tyto exotické lípy kácet. Mnohem vhodnější je zajistit, aby v době květu lip kvetly v jejich blízkosti i jiné rostliny, kde by se čmeláci mohli krmit. Další možnost je čmeláky pod lipami zavčas sbírat, pokud jim dáme roztok medu a vody 1:1, čmeláci se zakrátko vzpamatují a uletí.
6.5. 2010
 

Každý, kdo zvíře opustí nebo vyžene, aby se ho zbavil, se dopouští přestupku. Stejně tak si nikdo nemůže svévolně ponechat nalezené zvíře. Pokud tedy opuštěné zvíře naleznete, kontaktujte policii nebo odbor životního prostředí úřadu příslušné městské části. Ti zajistí odborný odchyt zvířete. Nesnažte se ho chytat sami, pracovníci úřadu nebo policie jsou povinni se o toulavé zvíře postarat, nemohou ho bezdůvodně utratit. Také se postarají o jeho případné umístění do útulku. Pokud chcete umístit toulavé zvíře do útulku sami, počítejte s tím, že provozovatel útulku po Vás bude požadovat úhradu finančních nákladů spojených s umístěním zvířete.

26.4. 2009
 

Podrobnosti o útulcích v Tróji a Měcholupech naleznete na http://www.upozpraha.cz/

17.3. 2008
 

Především se zvířetem sami nemanipulujte! Pro divoce žijící živočichy je každý lidský zásah velmi stresující a může mnohdy způsobit více škody než užitku. Navíc by to mohlo být nebezpečné i pro vás. Pokud vidíte zřetelná poranění, nejprve konzultujte problém s odborníky, podle toho, o jaké zvíře se jedná. Záchranou volně žijících živočichů se většinou zabývají stanice pro handicapované živočichy.

V Praze má na starost záchranu volně žijících živočichů Český svaz ochránců přírody. Najdete-li zvíře, které potřebuje pomoc člověka (pozor, nejedná se o psy, kočky a jiné domácí zvířata), volejte na pohotovostní linku  774 155 155.

Na této lince Vám poradí, co máte dělat, příp. si pro zvíře přijedou. Zajistí mu odbornou pomoc a umístí ho v některé ze spolupracujících záchranných stanic. Další osud přijatého živočicha můžete sledovat na www.praha.zachranazvirat.cz.

Pokud je to ve Vašich možnostech, pokuste se po předchozí tel. konzultaci na tel. 774 155 155 dopravit živočicha sami do Domu ochránců přírody v Michelské 5, Praha 4. Jsou tam od pondělí do pátku od 8 do 16 hodin.

30.11. 2010

 

Nejdříve musíme zvážit, je-li náš zásah potřeba a bude-li vůbec vhodný. Savci se orientují podle čichu a mládě, které bude cítit člověkem, matka již nepřijme zpět. Mládě, které tiše leží, není v nebezpečí, matka pravděpodobně někde poblíž hledá potravu. Ani ptačí mládě „vypadlé z hnízda“ nemusí být vždy ohroženo. Mláďata některých druhů ptáků někdy opouštějí hnízdo předčasně, rodiče je však krmí, dokud nejsou samostatná. V tomto případě mláděti nejvíc pomůžete, vysadíte-li ho na větev nejbližšího stromu.

3.8. 2009
 

Naleznete-li koncem října či v listopadu ježka, který se volně pohybuje venku, navíc ve dne, a zdá se vám malý, je to určitě divné. Nejdříve se podívejte, jestli není poblíž jeho matka, případně další sourozenci. Pokud matku nenajdete, měli byste ho zvážit. Aby ježek dokázal přežít zimu, měl by mít v polovině listopadu alespoň 600 g.

Ježek, který váží méně, je patrně mládě z podzimního vrhu a potřebuje naši pomoc. Pokud se o ježka nemůžete nebo nechcete postarat sami, obraťte se prosím na nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Kontakty najdete na www.zachranazvirat.cz. Nebo se o to můžete pokusit sami.

Domeček pro ježka

Ježka ubytujeme ve velké krabici nebo bedýnce, kterou vyložíme nějakým savým materiálem, např. senem, slámou, listím nebo novinami a dáme ji do chladnější místnosti, kde nemrzne. Stelivo mu ale musíme každý den čistit. Ježek potřebuje také výběh, asi 1 - 2 m² a boudičku na spaní. V bedýnce může být i několik malých ježků.

Čím ho nakrmíme

Ježek musí mít k dispozici čistou vodu, krmit ho můžeme např. krmením pro kočky. Pokud je malý, je lepší konzerva (nejdříve pro koťata, později pro kočky), pokud už je větší, je možné přejít na granule. Můžeme jim přilepšit kouskem ovoce nebo rozinkami. Mléko není pro ježky vhodné.

Co je důležité

Ježky není dobré krmit žížalami, slimáky ani šneky, přestože je to jejich přirozená potrava a snadno ji můžeme zajistit. Tito živočichové totiž v sobě mají často parazity, kterými se mláďata snadno nakazí.

Ze stejného důvodu bychom měli ježka co nejdříve odčervit. Nejlepší je požádat o to veterináře nebo dáme ježkovi maličký kousek tabletky proti vnitřním parazitům, určené pro kočky. Kousek tabletky je dobré vmáčknout do kousku masa. Pokud to včas neuděláme, je pravděpodobné, že ježek onemocní a zemře.

Až ježek trochu povyroste

a dosáhne alespoň 600 g, můžeme ho uložit do chladné nevymrzající místnosti, např. do sklepa. I pak je třeba ho kontrolovat, protože se bude patrně občas probouzet. Je potřeba mu zajistit příbytek s vhodným izolačním materiálem, aby byl v teple. Použít můžeme např. suché listí, nebo alespoň zmačkaný papír, noviny, příp. staré hadry. Musí mít k dispozici také výběh o velikosti alespoň 1 m², čistou vodu a nějakou potravu, např. kočičí granule.

Ježek jde do světa

Ježek je nesmírně milé a zajímavé zvířátko, ale musíme počítat s tím, že je to chráněný živočich a na jaře ho proto musíme vrátit do volné přírody. Nejlepší je vypustit ho tam, kde jsme ho našli, pokud tam pro něj jsou vhodné podmínky. Bude se mu líbit i v listnatém nebo smíšeném lese, starém sadu nebo tam, kde je dostatek keřů, aby se mohl schovat. Ježka vypustíme nejdříve v polovině dubna (podle počasí), nejlépe večer.

A proč bychom měli ježkům pomáhat?

Protože jejich početní stavy stále klesají. Doplácejí především na změny venkovské krajiny, ve které ubývá remízků a keřových porostů. Ani na dokonale upravených zahradách s anglickým trávníkem nenacházejí ježci dostatek potravy a úkrytů. Mnoho ježků každoročně zahyne i pod koly aut.

Další rady, jak se postarat o ježky, najdete ve velmi podrobném a fundovaném článku na:

www.csopvlasim.cz/stanice/rady/jezci.php 

Nebo v publikaci Ježci od Zuzany Pokorné,

kterou vydal Český svaz ochránců přírody v Brně v r. 2005.


11.11. 2011
 

Pokud takové zvíře najdete, obraťte se na odbor životního prostředí úřadu městské části s uvedením místa nálezu a druhu zvířete. Odstranění objedná odbor životního prostředí u odchytové a asanační služby působící pod Správou služeb Městské policie hl. m. Prahy. Likvidace nalezených uhynulých zvířat je prováděna na náklady hl. m. Prahy.

12. 1. 2008
 

Zdobit stromeček pro zvířátka je hezká myšlenka a zároveň pěkná aktivita pro děti. K vašemu dotazu - použila bych provázek a jiný přírodní materiál, špejle raději ne, přestože jsou přírodní. Nějaké zvíře by se mohlo zranit. Jako materiál bych nepoužila brambory, ale mrkev, příp. celer a petržel a ovoce, např. jablka, hrušky, tj. běžné ovoce, které i v zimě zůstává někde na stromech. Jinak samozřejmě semena, která koupíte např. ve Zverimexu nebo jiných obchodech s krmením pro zvířata. Radost uděláte i lojem (ten se ale těžko shání) nebo syrovým sádlem.

Důležité také je, že v Praze platí od letošního roku vyhláška zakazující krmení ptáků a zvířat na veřejných místech. Pokud si ale ozdobíte stromeček na zahradě vaší MŠ, nikdo nemůže nic namítat. Taky je třeba myslet na to, abychom stromu nechtíc neublížili a také, abychom potom, co ptáci a zvířata nadílku zkonzumují, zbytky (provázky, krmítka) zase uklidili.

15.10. 2009
 

Zbavit se holubů není nijak jednoduché. Plašení nepomáhá, leda že je plašíte vždy, když přiletí. Plašit by je jistě účinně mohla kočka, jen by musela mít přístup na balkón, i když nejste doma. Na pověšené předměty, např. stará CD si ptáci rychle zvyknou. Jiná možnost je pouštět holubům poplašný hlas ptáka, který je právě chycený dravcem. Hlas by bylo třeba pouštět v nepravidelných intervalech, aby si ptáci na něj nezvykli. Otázkou je, jestli by pak neprotestovali sousedi. Nejúčinnější ochranou je síť, ale ne každý ji chce mít na balkóně. Další informace najdete i na webu České ornitologické společnosti: http://www.cso.cz/index.php?ID=832

7.5. 2010

 

Můžete vysadit především keře a stromy, které rostou běžně v naší přírodě. Patří sem např.:

  •  bez černý
  •  jeřáb ptačí
  •  zimolez kozí list
  •  růže šípková
  •  ptačí zob obecný
  •  hloh obecný i jednosemenný
Ptáci mají nejraději plody bezu černého a jeřábu ptačího. Kromě domácích dřevin mají rádi také plody okrasných keřů, např. pámelníku. Chutnají jim i plody přísavníku pětilistého (tzv. "psí víno") nebo trojhrotého.

Kromě potravy, kterou ptákům poskytnou zmíněné dřeviny, potřebují ptáci i bezpečný přístup k vodě. Stačí miska, kam budete pravidelně doplňovat čistou vodu. Miska by měla být na volném prostranství, aby ptáci měli přehled, cítili se bezpečně a nebáli se třeba kočky. Pozor - v zimě ptákům vodu nedáváme! Pěvci se rádi koupou, namočili by si peří, což v zimě není dobré.

Pokud vysadíte na zahradu keře, poskytnete ptákům nejen potravu, ale i útočiště. Ptákům můžete pomoci také tím, že vyvěsíte ptačí budky a v zimě je přikrmujete na krmítku. Jak je vyrobit a další podrobné informace najdete na stránkách České společnosti ornitologické http://www.birdlife.cz/index.php.

27.9. 2010
 
Strana 1 z 2
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>