Naučná stezka

Ekotoxicita

Ekotoxicita je vlastnost látek působit toxicky na zdravý rozvoj přírody, na rovnováhu přírodních ekosystémů, především ekosystémů vod, půd a sedimentů. Nejedná se pouze o toxické účinky na jednotlivé živočichy a rostliny, ale i o toxické účinky na ekosystémy jako celek.

Ekotoxicita se zvyšuje při společném působení různých látek najednou. Bohužel se stále častěji v přírodě setkáváme se směsmi toxických látek. Toxické účinky směsí bývají mnohdy nebezpečnější. Ve směsích často působí kovy z odpadů, pesticidní látky, farmaka či toxické látky vzniklé například z hoření plastů. Významným faktorem ekotoxických látek je jejich stabilita v prostředí. Čím je látka stabilnější, tím může v prostředí působit dlouhodoběji a může větší měrou poškodit přírodu. Mezi stabilní (odborně persistentní) látky řadíme toxické kovy či halogenované nebo polyaromatické uhlovodíky.

Jaké ekotoxické látky vypouštíme do přírody

Látky škodící přírodě již dlouho nevypouští pouze chemické továrny či energetické nebo výrobní provozy. Na uvolňování celé řady ekotoxických látek se podílí většina lidí svým nezodpovědným přístupem či neznalostí. Uveďme si některé příklady a zkusme si upřímně odpovědět na otázku, zda jsme ekotoxickými látkami také někdy přírodě neublížili:

Užívání nadbytečného množství léků, antibiotik, antikoncepčních pilulek.
Vyhazování nepoužitých léků do odpadu. Nepoužité léky musí vždy skončit zpět v lékárně.
Spalování plastů v kamnech. Nedokonalým spalováním se tvoří nové a velmi toxické látky.
Spalování starých tmelů, barev, lepidel či zbytků rozpouštědel, například spalováním starého nábytku či dřevotřískových desek.
Spalování pneumatik.
Používání pesticidních či biocidních látek na nevhodných místech či zbytečně.
Nekvalitní opalovací krémy či repelenty obsahují látky, které se při koupání uvolňují z pokožky lidí a ve vodě působí toxicky na vodní živočichy.
Některá mýdla a šampóny obsahují látky, které když se dostanou do řek, působí narušení hormonální rovnováhy organismů. Dochází pak k rození samců se samičími znaky.
Vyhazování kovových součástek do komunálního odpadu. Kovy jsou cennou surovinou, která by nikdy neměla být vyhozena. Naši předkové vždy kovy shromažďovali pro další použití. My bychom je měli dávat do sběrných dvorů. V jakých odpadcích jsou kovy často obsaženy: ve starých elektrospotřebičích, v kabelech a v téměř všech výrobcích na elektřinu. Kovy z odpadů se v přírodě mohou přeměnit na toxické sloučeniny.
Vylévání nadbytečných chemických přípravků, barev, desinfekcí, ředidel a podobně do odpadní vody či do záchodu.

Toxické látky v odpadech nemizí

Jestliže látku či přípravek, který může být toxický přírodě, vyhodíme do odpadu či na skládku, neznamená to, že zmizí a nemůže dále přírodu poškozovat.

Spalováním látky nemizí. Toxické látky se ovzduším dopravují i na veliké vzdálenosti, kde pak spadnou a působí na tamní rostliny či živočichy.
Skládka není černá díra. Toxické látky ve skládkách přetrvávají po dlouhou dobu a obvykle se dříve nebo později dostávají ze starých či poškozených skládek do prostředí, kde znečistí půdu či podzemní vodu.

Uvědomme si, že vše co vylijeme do odpadu či do záchodu vždy skončí dříve či později v přírodě. Něco se sice vyčistí v čistírnách odpadních vod, ale ne vždy všechny látky. I samotné čištění odpadních vod spotřebovává elektrickou energii či jiné chemické látky. Vypouštíme-li jedovaté látky do odpadů, škodíme tím přírodě i v případě, že se odpady dostanou na čistírnu, protože na více odpadů spotřebuje čistírna více elektrické energie, jejíž výroba také představuje zátěž přírody.

Důsledky

Důsledkem toxického působení látek na přírodu je jejich narušení, oslabení či zánik přírodního bohatství. Při toxickém působení látek v životním prostředí dochází k vymírání živočišných a rostlinných druhů a tedy ke snižování biologické pestrosti krajiny. Čím je krajina pestřejší co se počtu druhů rostlin a živočichů týče, tím je celkově zdravější, stabilnější a odolnější k zásahům zvenčí. Ekotoxickými látkami činíme krajinu slabší a náchylnější ke kolapsu.

Důsledkem působení ekotoxických látek je také snižování přírodního bohatství, včetně snižování kvality a vydatnosti přírodních surovinových zdrojů. Přírodní ekosystémy jsou často úzce provázané. Například při narušení funkce půdního ekosystému může dojít nejen ke snížení zemědělských výnosů hospodářských plodin, ale i k snížení kvality podzemních vod dané oblasti.

Pro přírodu mohou být nebezpečné různé rizikové technologie, které se v posledních desetiletích stále častěji používají. Mezi častá ohrožení přírody s důsledkem na její zdraví a bohatství patří havárie tankerů, nehody při převozu chemikálií, emise z jaderných elektráren a podobně.

Úbytek blešivců ve Velkých jezerech ve Spojených státech

Blešivec Diporeia je cca 12 mm velký organismus podobný krevetám. Je to základní potrava mnoha ryb, např. bělic. (Bělice jsou základní komoditou komerčního rybolovu ve státu Michigan.) V roce 1980 byly v jezerech tisíce blešivců na čtvereční km. Dnes v jezerech není žádný blešivec. Příčina se zkoumá – předpokládá se kontaminace jezer.

Ekotoxicita - panel (jpg) na úvodní stránku