Co jsme dělali v minulém měsíci

Témata a činnosti dětí Lesníčku od září 2011 do června 2012

Horoskop na měsíc únor: Protože je luna v ascendentu s Merkurem čeká nás příští měsíc téma Asie. Aktivitami plánovanými pro tuto konstelaci hvězd jsou: výstava o Asii, návštěva Zoo, především oddělení asijské fauny, prohlížení encyklopedií a atlasů pro děti. Pro podporu zdraví se doporučuje především čínská kuchyně a indický čaj. Všechna sluneční znamení budou vystavena extrémním mrazivým podmínkám a musí proto dbát na teplé oblečení. Tip LESA! Pokud nasněží, věnujme se raději sáňkování:o)))

 

Kačka Schreiberová

Lesní noviny – lednové vydání

– tentokrát jako bulvární plátek LES!

Rekord – Praha Hostivař – leden 2012: Hanzelka a Zikmund by pukli závistí, kdyby se dozvěděli, že neohrožená skupina Lesníčků už s přehledem zvládá jet na výlet dvěma a více autobusy, obejít celou Hostivařskou přehradu a vrátit se v rekordním čase zpátky do školky na oběd. Naše redakce propočítala, že se jedná o 3,5 km čisté cesty, dá se tedy předpokládat, že Lesníčci toho dne naběhali až sedm kilometrů.

Rubrika Na stopě - kriminální případ: Dne pátého ledna akční team předních českých ornitologů (lesníčci) věnoval celý den záchraně drobného ptactva. Hned ráno se tato skupina pustila do výroby lojových krmítek. Před odchodem na oběd lojovou kouli zavěsili do krmítka a to bylo naposledy, co byla spatřena. Zmizení ovšem vědcům nepřišlo podezřelé a tak případ nehlásili policii. Před odchodem do maringotky zavěsili kouli novou a … vícekrát jí nikdo neviděl :o)). Velmi podivná situace. Řešení záhady se ujal Martin (vrchní vyšetřovací inspektor). Rozhodl se informovat veřejnost (příchozí rodiče) a každému říkal: „zase to něco sežralo“. Tyto podezřelé krádeže trvaly několik dní, všichni kriminální vyšetřovatelé (dříve ornitologové) krmítko pozorovali z dálky i z blízka, kladli pasti, pozorovali otisky prstů, ale s případem nepohnuli. Zloděj se stával drzejším a drzejším a lojová koule mizela i během krátkých procházek. Až jednoho dne se zlodějům jejich neohroženost stala osudnou. Když se vyšetřovatelé vraceli z oběda, uviděli okolo nastražené lojové koule asi dvacetičlennou organizovanou skupinu zlodějek v černobílých stejnokrojích. Byly to straky zlodějky. Bohužel se nepodařilo zadržet a předvést před spravedlnost. Úspěchem ale je, už asi tři týdny visí lojová koule pořád na svém místě, takže to vypadá, že bude případ odročen.

Ze života celebrit: Zasnoubení – světoznámá tanečnice z Lučnice Anička přijala nabídku ke sňatku od velitele Pražské hasičské jednotky Marečka. „Vezmu si ho hned, jak přestane říkat fuj na jídlo,“ nechala se slyšet Anička.

 

Kačka Schreiberová, šéfredaktorka

Leden - zprávy z terénu v Lesníčku2

 

První měsíc v novém roce tradičně věnujeme ptákům. V kroužku jsme si povídali o životě ptáků, o všem co nás k tomuto tématu napadlo. Zašli jsme do obchodu a nakupovali suroviny pro výrobu krmítek, která jsme potom nad ohněm vyráběli. Pozorovali jsme, jak jim chutná a měli jsme štěstí. Viděli jsme sýkorky, brhlíka, šoupálka, žlunu, a dokonce i poštolku. Pozorovali jsme díry ve stromech-od žluny a strakapouda, krmili jsme bažanty a poslouchali jejich hlasy. Hojně jsme se věnovali stavění bunkrů lezení po stromech, hry na piráty a návštěvě dětského hřiště. Zpívali jsme s nástroji, četli pohádky a prohlíželi encyklopedie. Navštívili jsme stálou expozici starých strojů a nářadí na špejcharu a výstavu o veverkách. Hráli jsme hry na draka, závodili jsme a malovali.

 

Hezkou zimu Vám přeje Marta Šušorová

 

Lesní noviny Lesníček 3 – Prosinec 2011

Do Vánoc a adventu jsme v pondělí pátého prosince skočili rovnýma čertovskýma a andělskýma nohama. Děti přišly v kostýmech, a když se čerticky vyřádily a všichni andělé získali čertovskou patinu, čekal na ně ve školce oběd a po obědě balíček.

Druhý den jsme vyjeli do Hostivařského lesoparku, kde jsme na louce u původního hradiště oslavili Mikuláškův svátek. Děti byly plné zážitků z předchozího dne (nadílka) a tak hned jak byla možnost, zatopily pod pekelným kotlem (vykotlaný pařez) a topily a vařily.

Hned další den jsme pod kotlem zatopili doopravdy ale tentokrát pro dobrou věc. Na ohni jsme rozehřáli sádlo, smíchali se slunečnicí a ptačí zobací směsí a to vše jsme nechali trochu vychladnout. Hotový ptačí pokrm jsme nalily do kelímků od jogurtů. Směs jsme nechali přes oběd ztvrdnout před maringotkou, a když jsme se po obědě vrátili, byla už trošku oklovaná od ptáčků.

Další týden o spaní už mohli nespavci z okna pozorovat lojovou kouli, kvůli které se k naší maringotce slétli dvě sojky, jeden strakapoud, spousta sýkor koňader, modřinek a babek. Po kmeni se také prolézal šoupálek, ale až ke krmítku nešel.

Trénovali jsme Vánoční koledy a to ne obyčejné, ale pěkné a přesto skoro zapomenuté. Když svítilo sluníčko, položili jsme si do kroužku podložky a zpívali jako o život. Když bylo zataženo, udělali jsme si ohýnek. Poslední den jsme na ohni upekli vynikající pomerančové muffiny, o které jsme se rozdělili s dětmi ze Semínka.

Často hrajeme stopovanou po barevných karimatkách, děti se nebojí běžet samostatně. Karimatky se dají taky perfektně použít i jako dostihová dráha pro „koně“ nebo jako označení pr hru na škatulata batulata.

Když konečně přimrzlo, vydali jsme se po stopách mrazíku.

 

 

Mgr. Kateřina Schreiberová

 

 Zprávy z Lesníčku2 – prosinec

 

Prosinec jsme zahájili výletem do Hostivařského lesoparku navšívili jsme dětské hřišt, muflony a černé kozy. Cestou jsme rozlišovali okolní stromy a rozeznávali stopy zvířat. Hráli jsme na blechu a závodili v běhu nebo zdolávali náročný terén. Následující den jsme si užili po čertovsku i andělsku. Všichni jsme se náležitě namaskovali, abychom se mohli zúčastnit bojovky a plnit úkoly. Nakonec nás čekala Mikulášská nadílka.

V ostatních dnech jsme hráli hry např.bludiště s kolíčky, zvukové pexeso.. Vyráběli jsme ozdoby z korálků, papíru, větviček. Započali jsme výrobu veleobrazu z látky, na kterém chceme pracovat dlouhodobě. Děti podstoupily náročnou výrobu vysílačky...nejprve musely po jednom najít podle plánu schované korálky, nasbírat správný počet, natlouct na dřevíčko a dovolat se ostatním. Jako vždy jsme nevynechali zdolávání lanových mostů, přeskakování vody (klacků..) apod.

Vyzkoušeli jsme si práci na hrnčířském kruhu. Neúnavně jsme nacvičovali Vánoční koledy. Dočetli jsme Děti z Bullerbinu a užili si poslední prázdniny v roce 2011.

 

Marta Šušorová

 

Lesní noviny Lesníčku3 – Listopad 2011

 

V listopadu nás měl navštívit svatý Martin na bílém koni, svatý Martin přijel i s bílým koněm, ale sníh nám tu bohužel nenechal. Místo toho se nad Prahou vznášela na začátku listopadu mračna smogu. Naštěstí zase zmizela a díky nim jsme perfektně natrénovaly převlékání (ráno příchod do lesníčku – svlékání, okolo desáté hodiny odchod ven – oblékání, ve dvanáct oběd – svlékání, po obědě – oblékání a přechod do maringotky, příprava na odpočívání a pro změnu svlékání. Díky takovému tréninku si ale děti pamatují, že si věci mají dávat na jedno místo, čepice a rukavice do kapuci.

Svatému Martinovi jsme šli naproti s vlastnoručně vytvořenými lampiony a uvítali jsme ho taky martinskými rohlíčky, které děti vlastnoručně upekly. Byly vynikající.

Ve svahu nad maringotkou děti objevily perfektní lezecký strom. Když se na ně paní učitelka dívá, dokážou perfektně šplhat. Vedle lezeckého stromu taky děti postavily bunkr, který někdy slouží jako hasičská základna, někdy jako přepychový rodinný domek a někdy jako rodinný domek s hasičskou základnou přeměňující se ve vesmírnou raketu.

Úterní výlety přivedly naší skupinu na různá zajímavá místa – k bagrování bláta z Botiče obrovským bagrem a nákladním autem, na nová místa v lesoparku i na předvánoční divadlo v Chodovské tvrzi.

Díky provazům jsme dokázali sejít opravdu prudké svahy i projít poslepu provazovým bludištěm. Všechny děti už umí přeručkovat lanovou prolézačku mezi dvěma stromy. Někdy se na ní všichni navěsí a houpají se a to je potom ta pravá zábava.

V listopadu jsme přečetli Pejska a kočičku od Karla Čapka a kapitolu o dortu a o panence, které tence plakala hned několikrát. Když někdo nemůže a nemůže usnout, půjčí si předškoláci Logico a přiřazuje barevná kolečka (Př.: přiřadit kostru zvířete ke zvířeti, přiřadit samce k samici s mládětem, …).

 

Mgr. Kateřina Schreiberová

 

Zprávy z Lesníčku2 – listopad

 

První listopadové dny byly krásně barevné zvláště v javorovém lese a v sadě...děti se zájmem hrabošily v listí, sbíraly jej a motaly kytice pro maminky. Na praxi jsme uvítali Jakuba, který dětem předvedl něco ze svých rytířských dovedností s opravdovým mečem. Vypravovali jsme se na výlet za novým objevováním např.do Trojmezí a hledali jsme nové cesty i necesty. Cestou jsme zpívali a hráli na blechu nebo kouzlili s čarovnými hůlkami. Hojně jsme se věnovali zušlechťování bunkrů a vydávali se na sběr vhodného materiálu do terénu...při jedné takové výpravě jsme narazili na práci bagristů, kteří čistili Botič od bahna aj.se zájmem jsme pozorovali jejich počínání. Všimli jsme si nízké hladiny vody a pomocí klacků měřili hloubku na různých stanovištích a poměřovali s naší výškou. Postavili jsme zimní sídlo pro ježka, což obnášelo výběr vhodného místa, čištění, ukotvení prkenných základů, hrabání a nošení hlíny, kůry a listí...povedlo se!

Oslavili jsme Anežčiny narozeniny- u ohně jsme zpívali a malovali a hlavně vyráběli marmeládu. Děti krájely jablka a kiwi ze zahrádky, celouo směs jsme míchaly a přidávaly med a třtinový cukr až se vše uvařil. Na perníčky od Anežky jsme si povedenou marmeládu mohli namazat. Mňam!

Ani v listopadu jsme neopoměli naše oblíbené zdolávání lanových překážek, lezení po stromech, řezání, zatloukání (kladivem!), spol. hry- na mrazíka, slepou bábu, rybičky.... Děti zvládly i novou bojovou hru. Po jednom chodily hledat ztracené oříšky.

Vyráběli jsme adventní věnec a lampiony na sv. Martina.

V odpoledních činnostech se plnily předškolácké úkoly – různé doplňovačky např. Přiřazování zvířecích stop, stravy, kostry aj. Četli jsme Děti z Bullerbynu a pylně nacvičovali na Mikulášský jarmark.

 

Marta Šušorová

Zprávy z Lesa říjen 2011 ( Lesníček 2 )

Hned na začátku měsíce nás navštívila Tereza Vošahlíková z asociace LMŠ, prováděla výzkum…děti natáčela při volné hře na paloučku, při individuálních rozhovorech zkoumala různé dovednosti a vědomosti. Také natáčela jak Lesníčci hledají brouky.

Přivezli nám maringotku- to je pro nás velká událost!!! – vyzkoušeli jsme si první spaní v novém domečku a bylo to fajn!

V říjnu jsme oslavili Viktorčiny narozeniny - navlékali jsme ovocné náhrdelníky a náramky ze sušených plodů, malovali jsme přáníčka a zpívali.
Oblíbili jsme si nové hry- závody v běhu podle čísla… hry se skákací gumou, nevynechali jsme lezení po stromech a pozorování přírody, políčka.
Měli jsme možnost sledovat jak farmáři nahánějí zběhlou krávu Jitku s teletem.
Vyzkoušeli jsme si práci se sádrou - obtiskávali jsme do ní  ruce a barvili je. Barvili jsme a tiskli listy.
Navštívili jsme výstavu šelem.
Poslední říjnové dny jsme strávili na podzimních prázdninách.

Vaše paní učitelka Marta

Lesníček3 - říjen 2011

   Skončilo slunečné září a přišel správně podzimní říjen. S deštivým počasím se děti ale vypořádaly a to především díky tomu, že byly perfektně oblečené. Taky nám pomohla pravidla jako: „Bez holin se do kaluží nechodí“ a kdo si to zkusil, ten si to pro příště rozmyslí. Suché teplé ponožky byly naštěstí vždy nablízku. Také všechny děti zjistily, co je zač bláto, jak klouže a jak špiní (i to je dobré vědět).

   Kromě počasí nás také zaměstnaly různé podzimní plody a jejich využití. A tak jsme sbíraly šípky, kaštany, kaštany žaludy a ořechy a pak samozřejmě krásně barevné listy. V ranních kroužcích a při svačině jsme si povídaly o tom, jak se listy barví a to jak čistě vědecky, tak pohádkově. Vyrobily jsme velký listový řetěz, listový věnec, listy jsme frotovaly (vložily pod papír a přejely voskovkou). Skládaly jsme listové obrázky, porovnávaly barvy a velikosti…

   V pondělí stále navštěvujeme zvířátka, k větším úspěchům patří to, že skoro všichni už umí držet malého králíčka tak, aby se nebál a nechal se pohladit a tak je možné jich vyndat z králíkárny hned několik a nechat děti samy, aby si je pomazlily a vrátily je k mamince. Všechny děti chválím za to, jak se k malým králíčkům chovají citlivě, nekřičí, chovají se tiše a králíčky si nemazlí moc dlouho a pak je bez výzvy vracejí do králíkárny. Zkusím domluvit se statkáři, jestli by nám nedali nějaký úkol, v péči o zvířátka, myslím, že už by děti zvládly i plnit povinnosti.

   Od října také jezdíme každé úterý autobusem. Pokaždé si pečlivě opakujeme pravidla. Zatím je naším cílem většinou hostivařský lesopark. Největším hitem se stalo sbírání žaludů a krmení muflonů, ale také jsme tady vyráběly papírová zvířátka, prolézaly se na prolézačkách, poznávaly stromy, závodily a pouštěly draka.

   A když pořádně foukal vítr, vyrobily si děti „gymnastické stuhy“, se kterými si ve větru hrály. Tenhle měsíc jsme už zvládly i práci s kladivy a vyrobily perfektní lesníčkové vysílačky. Práce s kladivy samozřejmě velmi zaujala všechny „chlapy“ a tak ji budeme muset zařazovat častěji.

   Konečně taky máme maringotku a postupně ji zabydlujeme. Už v ní bydlí drak, kterého jsme vyrobily, a hlavně tam na děti čekají po každém obědě spacáky. Když do nich děti zaplují, zavřeme okenice a protože jsou okenice modřínové, suky jsou plné pryskyřice a svítí ve tmě červeně. Děti vymyslely, že jsou to diamanty. Při světle diamantů vyprávíme pohádky. Tento měsíc se stala asi nejoblíbenější pohádka o Smolíčkovi Pacholíčkovi a jelenovi se zlatými parohy - což se nám k říjnu bezvadně hodí. Spaní po pohádce probíhá tak, že se na chvíli odpočívá a všechny děti zkouší usnout. Ti, kterým se usnout nepovede, potom dostanou knížky na prohlížení a potichu si prohlíží.

   Konec měsíce poznamenalo, že chybí Terezka. Napsaly jsme jí dopis a doufáme, že se brzy uzdraví. Ne všechny děti se s tím dokázaly hned vyrovnat, já i Hanka se budeme snažit, aby si děti na novou situaci zvykly co nejrychleji a bez obtíží.

   Blíží se listopad a s ním Svatý Martin na bílém koni a tak si v listopadu budeme povídat o zvycích, které se v české tradici váží ke svátku Svatého Martina (asi si řekneme kuchařce Marušce o husu :o))), upečeme Martinské rohlíčky a připravíme se na skutečný příjezd Martina na bílém koni a taky na zimu, která bude po jeho příjezdu následovat.

 Hezký listopad přeje Kačka

 

Zprávy z Lesníčku září 2011

 

Setkání po prázdninách bylo velmi příjemné, přivítali jsme do naší staré party pouze jediného člena Rebeku (sestru Háty).

První zářijové dny jsme navštívili všechna zvířátka a taky naše oblíbená místa, kde jsme tvořili, pozorovali a hráli hry.

Jako první nás zaujali obrovské dýně, se kterými jsme se poměřovali. Také bylinková zahrádka, kde jsme ochutnávali a očichávali co se dalo…

Všechna zvířátka jsme museli na uvítanou nakrmit a pohladit. Zopakovali jsme si pár oblíbených aktivit, jako je zdolávání lanové dráhy u Botiče, zatloukání, řezání, krájení zeleniny.. děti si oblíbily novou hru- hledání kolíčků (procvičování pozorovacích schopností, počítání, paměť ). Zdolávali jsme obtížný terén v mokřadu. Musím zdůraznit, že děti si navzájem automaticky pomáhají a ve všem fungují jako parta. Samy si vymýšlejí hry, nejraději běhají jako koníci v ohradách, a když se přesouváme, tak se vodí jako pejsci popř. jiná domácí zvířátka. Navštívili jsme i Trojmezí, kde jsme sbírali jablka a ořechy, ze kterých jsme upekli koláč. Měli jsme vzácnou návštěvu „ stromolezce“, který nám ukazoval, jak zdolávat stromy bez větví. Všichni jsme si vyzkoušeli jak na to. Brzy pořídíme potřebnou vlastní výbavu k této činnosti. Také jsme strávili den s Magdou, která nám umožnila díky GPS hledat kashky. Hledali jsme v Trojmezí a v TD a našli!!!! Cestou nás naučila zábavnou hru na blechu-potají někomu přicvaknout kolíček… Neopomenuli jsme výtvarnou tvorbu kreslení, navlíkání, razítkování – měli jsme zapůjčenou krásnou sadu razítek, která znázorňovala jednotlivé úkoly včel. Navštívili jsme Hostivařskou přehradu a lesopark, kde jsme pozorovali kachny, vodu a naučili jsme se názvy některých stromů- borovice, bříza, dub…, Nacvičili jsme básně a písně na Dožínky. Při spaní jsme přečetli knížku Jiřího Trnky „Zahrada“ .

 

Lesníček3 - září 2011

V září konečně přišlo to správné léto a tak jsme si ho s dětmi náležitě užívaly. V průběhu září se nám, hezky za pochodu, vyloupl pravidelný plán týdne. Pondělí přísluší zvířátkům. V měsíci září jsme často navštěvovaly nově narozené králíčky, děti si je už umí pochovat, držet je tak, aby to bylo jim i králíčkům příjemné. Taky jsme pozorovaly, jak malí králíci rostou (od slepých mláďat schovaných v hnízdě až po králíčka, kterého se člověk nemusí bát vzít na chvilku od mámy. Děti taky vědí, jak se jmenuje kozel, kráva, její telátko a prasata. Pravidelně prohlížíme, čím se živí a co potřebují k šťastnému životu (a taky, co nepotřebují, případně co se jim nelíbí). Hodně času jsme v září strávily pozorováním koní, děti bezpečně poznají poničku Magdu a bělouše Luckyho, ale z ostatních kobylích umíme jen Hornu a Paomu, v těch ostatních se často nevyznají i ostřílení koňáci. Velmi povedené bylo pozorování kováře v akci, děti seděly ve dveřích a ani nedutaly a pan kovář předváděl svoje řemeslo, kopyta otříhal, orašploval, "napasoval" podkovy a přitloukal je podkováky. Koníci, které jsme potom kreslily, šly po takovém pozorování úplně sami.
Hned, jak to půjde, budou úterky zasvěcené výletům (jak krátkým po okolí, tak dlouhým). Zatím pečlivě trénujeme výletnické pochodování ve skupince, opakujeme a učíme se pravidla, aby byly později naše cesty co nejbezpečnější. Ostřílení pardálové
(děti navštěvující Lesníček od dubna), už umí spolehlivě jít napřed, dodržet pokyny a nebo zastavit na sebemenším rozcestí, s novějšími dětmi to ještě pilujeme, ale nebude trvat dlouho a zvládnou to taky na jedničku.
Středy budou patřit hrám v blízkosti maringotky, už teď je to naše nejoblíbenější místo, co teprve, až bude maringotka se vším všudy. Okolí maringotky už jsme docela "zabydlely". Děti zde mají bunkr v houští, oblíbený lezecí strom, dřevěná zvířátka, pískoviště, bránu na kterou se dá kreslit křídami apod. Nedaleko je také rybník, mokřad a hlavně ohniště, které jsme už několikrát využily. Pobyt u ohně má samozřejmě také svoje pravidla, ze kterých nejde ustoupit. Oheň je sice veliké lákadlo, ale pravidla pokaždé několikrát opakujeme, povídáme si o ohni a víme, že oheň je dobrý služebník, ale špatný pán, a tak se podle toho chováme. Za to jsme mohli u ohně vařit látku v ořechových slupkách a časem bude z ohně a vaření na něm také pravidelný rituál.
Co se týče spaní, myslím, že už jsou z nás všech profesionálové, paní učitelky lámou rekordy v uspávání dětí a děti zase ve spaní. Nejlépe se nám osvědčilo nechat děti spát každého zvlášť. Děti si samy vybírají místo, které se jim zdá k odpočívání nejlepší a dokonce už mají svoje favority.Např.: Mareček u šípku, Nelinka pod třešní a Marťa u svého vlastního rybníku.
V září bylo naším úkolem seznámit se s Toulcovým Dvorem a mezi sebou navzájem, říjen bude věnovaný darům podzimu. Za námi jsou uplakaná loučení s rodičemi, poznávání se mezi s sebou a poznávání všech kamarádů z Lesníčku. Před námi je spousta napínavého objevování, pozorování a učení se, ale především hodně zábavy.

Témata a činnosti dětí Lesníčku od září 2010 do června 2011

 

2. 9. 2010 Proběhl první den provozu lesní třídy Lesníček. Den byl poměrně chladný, většinu dne pršelo. Ačkoli to byl pro děti první den v mateřské škole (v odloučení od rodičů), děti neplakaly, nesháněly se po rodičích, kteří by odešli za dveře. Venku toho bylo tolik na koukání, že ani nebyl čas. Adaptace proběhla extrémně hladce.

Září bylo naplněno seznamováním se mezi sebou i s Toulcovým dvorem a jeho okolím. Vytvářeli a ujasňovali jsme si pravidla, vybírali naše oblíbená a často navštěvovaná místa. Také bylo potřeba seznámit a skamarádit se se zvířecími obyvateli Toulcova dvora.

  Mezi nejoblíbenější činnosti „Lesníčků“ jsou hry s lanem (slaňování u Botiče, lanový most mezi stromy), které rozvíjejí jejich hrubou motoriku, děti se překonávají, učí se „nebát se“, ale hlavně poznávat vlastní limity, zhodnotit vlastní síly a poznat, „na co ještě stačím“. Schopnost sebekontroly a zhodnocení vlastních sil je nejlepší prevencí proti úrazům.

   Lesníčci  pod dozorem dospělých dokážou pečovat o oheň, nasbírat dřevo, připravit ohniště atd. na ohni jsme také vařili (pečené brambory s mrkví a bylinkami).

Při stavbě děti spolupracují a domeček z větví již začíná vypadat velmi dobře. Již teď by dokázal děti ochránit před deštěm. Děti si bunkru moc považují, protože je to jejich velké společné dílo.

  Již na podzim jsme začali s krmením ptáčků, abychom je mohli v zimě pozorovat dalekohledy.

Vykopávali jsme a sbírali brambory, mrkev, bylinky, ořechy, šípky, špendlíky a hroznové víno. Volné chvilky jsme vyplňovali dalšími činnostmi, které jsou pro třídu důležité nejen z hlediska pochopení role člověka ve vztahu přírodě, ale také pro rozvoj všech dětí. Věnovali jsme se estetickým činnostem – tvořili jsme obrázky z přírodnin, všímali si krásy podzimních barev, sbírali a zkoumali šnečí ulity.

V listopadu jsme přivítali nová selátka. Měli jsme možnost vyzkoušet pouštění draků. Vyprávěli jsme si s dětmi příběh o sv. Martinovi, a protože jsme byli pozváni na Martinskou slavnost do Semínka, vyráběli jsme s dětmi lampionky-děti je ozdobily spadaným listím. Na slavnosti se děti setkaly s žebrákem a s dobrosrdečným Martinem. Ten se s dětmi podělil o nůši koláčů, které se zase děti dělily se svými blízkými. Když nám byla zima tak jsme se rozhýbali hrou na mrazíka, na babu, napodobovali jsme stromy, hráli jsme si s našimy stíny,apd. MŠ Semínko pozvala děti na divadelní představení Ronja dcera loupežníka a O pyšné noční košilce a Putování panny Marie do Betléma-všem se představení moc líbila.

Sníh je pro děti velkou inspirací, kromě oblíbeného ježdění na lopatách si děti vyzkoušely stopování (kozlíka Elvise, ptáčků pod našimi krmítky, králíčků, koníků) tvořily andělíčky, zkoumaly vlastní stopy, koulovaly se, kopaly poklady a zasněžené pole se stalo mořem, na kterém jsme se stali námořníky a hledali ztracený ostrov.

Lednové setkávání v Lesníčku bylo skutečně ledové, ale i tak jsme si mrazivé dny užili. Lednové téma jsme věnovali ptákům. Pro začátek děti vyráběly krmítka, na zasněženém ohništi jsme rozdělávali oheň (se zájmem jsme pozorovali tající sníh) a rozehřívali tuk, ten jsme pak nalili do kelímků a naplnili různými ptačími dobrotami, také jsme rozvěšovali jablka a doplňovali semínka do krmítek. Farmář Honza nám prozradil, kde se schovávají bažanti, protože jim tam nosí pšenici, aby v zimě nehladověli a dovolil nám, abychom taky mohli občas bažantům donést krmení. A tak jsme se naučili, proč patří do řádu hrabaví a jaký mají hlas. Zjistili jsme, že ho často slyšíme. Když jsme hodně tiší, tak bažanty i vidíme. Dokážeme rozeznat jejich stopy. Naučili jsme se poznat káně, sýkorky, strakapouda, brhlíka, vlaštovku, jiřičku, žlunu, kalouse, poštolku, kukačku, ledňáčka, datla aj. Hodně jsme si o ptáčcích povídali: o vajíčkách a hnízdění vůbec (děti zaujalo chování kukačky) o krmení (na co jaký pták svůj zobák používá) o lovení potravy (tvary nohou a drápů). Měli jsme možnost pozorovat vyklované díry do stromů od strakapoudů a žluny. Také jsme pozorovali včelí úly, které byly oplocené pletivem, aby neměla žluna možnost sníst spící včely. Hráli jsme různé poznávací hry a hádanky a taky jsme si nenechali ujít zimní radovánky, jako je bobování, koulování (i různé trefování do stromů a přehazování plotů), klouzání po zamrzlém mokřadu a pozorování zmrzlé vody a všeho co bylo pod hladinou vidět.

V únoru jsme se v Lesníčku věnovali převážně zvířátkům na statku. První únorový den jsme si vypůjčili našeho kamaráda, místního hlídače vlčáka Hajdara. Hráli jsme si s ním celé dopoledne: běhali jsme psí závody, házeli aporty a nechali jsme se vozit po ledě, ale také jsme se naučili, jak se pes vodí a na jaké povely umí reagovat.  Povídali jsme si o tom jak se chovat k pejskům a vyprávěli si různé psí zážitky. Navštívily nás děti, které již naší školce odrostly, žáci základní školy, protože měly pololetní prázdniny a strávily s námi jedno lesníčkové dopoledne. Hrály s námi hry, pomohly se stavbou bunkru a obrovského sněhuláka. V únoru jsme se vydali na interaktivní výstavu „Play“ do Galerie Mánes, kde si děti vyzkoušely vlastnosti různých materiálů a fyzikálních jevů. Oslavili jsme Tomášovy narozeniny, slaňovali jsme se u Botiče, kopali jsme poklady na paloučku a stavěli bunkr. Měli jsme možnost pozorovat kováře při práci, když okovával koníky a děti měly spoustu otázek, na které pan kovář ochotně odpovídal. Nakonec nás obdaroval podkovami. Povídali jsme si, k čemu všemu hospodářská zvířata využíváme, a jak to bylo dřív…a poslední únorové dny se narodila kůzlátka, která jsme měli možnost tiše pozorovat a něco se o nich naučit.

Březnové téma jsme věnovali našemu zdraví. Povídali jsme si o tom, jak je zdraví důležité, a co se pro to musí udělat. Např. pravidelný pohyb, pohyb v přírodě a hlavně vyvážená strava. Povídali jsme si o našich svačinách, které nám maminky každý den připravují. Každý řekl, co má rád a my jsme mu vysvětlovali, co je zdravé a naopak, co by se nemělo tak často jíst. Povídali jsme si o původu různého ovoce a zeleniny, o času setby a jejich zrání a také, kdy se sklízí. Hádali jsme, které ovoce a zelenina je exotické, které naše domácí.

Sestavovali jsme pyramidu potravin a říkali jsme si, proč je důležité tyto potraviny jíst a v jakém množství. Hráli jsme hry na poznávání zeleniny a ovoce hmatem a čichem. Čichem jsme také určovali druhy koření. Sbírali jsme bylinky a vařili z nich čaj. Dávali jsme je do pečených brambor, pekli jsme pizzu. Také jsme sázeli řeřichu, mungo a jiné rostlinky.

Březen nám také ukázal svoji jarní tvář a tak jsme se začali na jaro opravdu těšit.

Dubnové setkávání v Lesníčku bylo po dlouhé zimě skutečně jarní! Téma tohoto měsíce jsme měli: Mláďátka na statku a tak jsme se věnovali každému přírůstku na TD. Navštěvovali jsme pravidelně králíčky, kde se dá krásně pozorovat, jak si nejprve vytváří pelíšek a jak se pozná, že už se mláďátka narodila…pozorovali jsme jejich růst a čekali, až budou dost veliká, abychom si je mohli pochovat. Trpělivě jsme čekali na vylíhnutí kuřátek a housátek, na jejichž vajíčka v líhni jsme se chodili dívat do zookoutku, poměřovali jsme jejich velikost a hádali, jak asi vypadají vajíčka jiných ptáků. Když se mláďátka vylíhla, chodili jsme je tiše pozorovat. Často jsme navštěvovali kravičku Jitku a její telátko, kůzlátka a jehňátka. Povídali jsme si o využití hospodářských zvířat, a jak to bylo za našich babiček. Také jsme byli v 2x v divadle: V Semínku na představení O Neposlušných kůzlátkách, po kterém si děti vyrobily ovečku z ovčí vlny a na dětském pohádkovém představení v Základní umělecké škole. Barvili jsme velikonoční vajíčka: v řepové šťávě a v cibulových slupkách, která vypadala moc krásně. Byli jsme na prohlídce Mateřídoušky. Měli jsme opět možnost pozorovat kováře, jak okovává koníky. Děti si s nadšením vyzkoušely práci s pilkou a kladivem - na paloučku ozdobily spadlý kmen korálky. Vyráběli jsme rybářské pruty a zdobili se věnečky, zdolávali jsme strmý svah s pomocí lana a zkoumali všechno kolem nás.

Květnové téma Lesníčku bylo O životě na louce. Zahájili jsme tento měsíc další výzdobou našeho paloučku a to výrobou pavoučí sítě, na kterou si budeme průběžně zavěšovat naše objevy a výrobky. Povídali jsme si o broucích, kytkách a vůbec o všem co na louce potkáme. Často jsme se zdrželi na bylinkové zahrádce kde, jsme všemi smysly poznávali bylinky. Také jsme navštěvovali zvířátka, která povyrostla, a pozorovali jsme, jak se mění. Navštívili jsme ZŠ, kde si pro nás žáci páté třídy nacvičili pohádkové představení a my jsme měli také vzácnou návštěvu- želvu Elišku, (která patří do rodiny Řeháčků, a holčičky nám vyprávěly, jak se o ní starají, co má nejraději a co dělá v zimě) a LMŠ Esedru z Roztok u Prahy (ukázali jsme dětem naše oblíbená místa, zvířátka a palouček, kde se děti prolezly po spadaných stromech a vyzkoušely práci s nářadím). Vařili jsme čaj a ochutnávali pampeliškový med, hráli jsme hry a lezli po stromech, zkoumali jsme okolí Botiče a zkoušeli lovit ryby, pozorovali a poslouchali žáby, chovali housátka, morčata a králíky, povyrostlá kuřata, hledali jsme Kozí bradu a naháněli kozla.

Začátek léta nám přálo počasí a tak jsme vyrazili na Gutovku kde jsme vyzkoušeli lanové centrum, děti byly šikovné a všechny překážky zdolávaly velmi obratně. Na gutovce pomocí různě utvořených zařízení pro hry s vodou si mohou děti hravým způsobem osvojovat například základní znalosti z fyziky. Žlaby, vahadla, stoly, pumpy a mnohé jiné herní prvky nabízejí zábavu, zvláště pak ve spojitosti s pískem a vodou. Vše je o to lepší, pokud se hry společně účastní více dětí najednou. Také jsme měli možnost pozorovat horolezce v akci na místních stěnách. Ve vodních korytech došlo i na koupání!!!

Děti velmi rády spolupracovaly na pokusech- míchání vody s olejem, rozpouštění barev a míchání, zkoušely, co plave a co se potopí. V Toulcáckých jezírkách jsme lovili brouky a pozorovali je, na zahradě v Semínku děti zkoušely sílu proudu tak aby mohly roztočit vodní mlýnek. Navštívili jsme divadelní představení O Statečném Mikešovi. Vydali jsme se na výlet k nedalekému chovnému rybníku v Trojmezí a krmili jsme tam kachny a kapry, cestou jsme poznávali kytky- čekanku, třezalku, jetel, jitrocel, truskavec a další.

V kroužku jsme si povídali o tom jak je voda vzácná a jakým způsobem se dá s vodou šetřit (děti samy vymýšlely různé způsoby např. při čištění zubů zavírat kohoutek, zalévání dešťovou vodou apd.), také jsme se s dětmi věnovali tématu trvale udržitelného rozvoje. Vyprávěli jsme si o tom, jak asi žije Oumar, chlapec z Guinee, kterého školka na dálku adoptovala. Napsali jsme mu dopis.

Mimo hlavní činnosti jsme hráli hry a na písku místo jindy blíbeného vaření děti vybudovaly veliké jezero a pojmenovaly jej Kotník (asi proto, že sahalo jen po kotníky…) a pozorovali letní přírodu. Na konec jsme se slavnostně rozloučili s předškolákem Ondrou a Kristýnou a po rozdání dárečků jsme společně vzpomínali na celý 1. Lesníčkový rok. U naší kroniky jsme se usnesli, že to bylo moc krásné!