Pracovníci

Konzultační hodiny: středa 13 - 14 h po předchozí domluvě. Magdaléna Kapuciánová je ředitelkou Mateřské školy Semínko, o.p.s. Začínala na Toulcáku v rodinném centru Mateřídouška,kam chodila se svými malými dětmi. Pak připravovala programy pro děti a rodiče "Mámo táto nauč mě" a "Předškolička". Potom s Emilkou Strejčkovou spolupracovala na projektu, který hledal jak vážné je odcizování městských dětí přírodnímu prostředí, jak mu čelit a na vytvoření internetových stránek „Děti a příroda“. Je jedním z iniciátorů výzvy „Zpátky pod stromy“. S Emilkou založila Mateřskou školu Semínko, o. p. s. Ve školce Semínko od počátku učí. Založila lesní školku Lesníček. Je jednou ze zakladatelek Asociace lesních mateřských škol. Mnoho let působila na postu místopředsedkyně asociace. Externě spolupracuje s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a lektoruje témata předškolní pedagogiky a zdravého stavování ve školkách a školách.

Předsedkyně sdružení a „hybatelka“ mnoha věcí, aktivit a projektů. Je odbornicí ve světě domácích a hospodářských zvířat. Publikuje v odborných časopisech, vede semináře i webináře, má za sebou autorství tří odborných knih. Ve volném čase vyhledává aktivní odpočinek a outdoorové sporty, které jsou někdy na hranici adrenalinu. Právě odtud si přinesla schopnost v klidu a s nadhledem řešit výzvy i složité situace.

Vedoucí školní jídelny, zástupce ředitelky, člen kontrolní komise Toulcova dvora, člen členské schůze Toulcova dvora. Konzultační hodiny školní jídelny: středa 13-14 h - po předchozí domluvě Zaměření Semínka je mi velmi blízké, protože jsem sama příznivcem zdravého životního stylu a snažím se touto cestou směrovat i svou rodinu. Absolvovala jsem kurz „Poradce pro výživu“ s akreditací MŠMT a v tomto oboru se snažím stále vzdělávat. Považuji za důležité, aby si děti už v předškolním věku osvojily správné stravovací návyky a naučily se preferovat zdravé potraviny bohaté na živiny. Jsem aktivní člověk, který je rád v kontaktu s lidmi a přírodou. Proto mě těší, že mohu dělat práci, která mě baví a má pro mě smysl.

Vystudovala zootechnický obor na VŠZ. Po krátkém působení v akademické sféře začala vést kurzy a vzdělávat v oblastech chovu zvířat a welfare. Od roku 2001 pracuje v Toulcově dvoře. Na první pohled křehké stvoření, na ten druhý velmi aktivní žena, zvládající výuku, vedení lidí, chod farmy, různé sportování a ještě mnoho dalšího. Mimo to je Lenka člověk do party - šíří kolem sebe pozitivní atmosféru, nezkazí žádnou legraci. Je platnou oporou našeho týmu, neboť se nebojí problémů (ani různých zvířat) a umí se jim s nezlomným optimismem podívat na zoubek. Jó, kdyby takových lidí bylo...

Vedoucí Infocentra, nadšený botanik a zapálený ekolog. Právě díky ní dostanete odpověď na 99% všetečných otázek a váš e-mail dojde vždy té správné osobě. Na Toulcově dvoře působí osmým rokem. Vedla výukové programy, přírodovědný kroužek, pořádala badatelské výlety, pracovala na administrativní pozici, pro děti pořádala badatelské výlety. V Infocentru může spojit několik činností, které má ráda. Komunikuje s návštěvníky a provází je po Toulcově dvoře. Zdokonaluje své znalosti přírody a historie místního okolí. Slohové nadání uplatňuje při psaní ekotipů. Bedlivě sleduje vše divoké, co na Toulcově dvoře žije a roste. Je ráda, že se tomu daří vedle toho chovaného a pěstovaného.

Zuzana je administrativní a organizační pracovnice a koordinátorka dobrovolníků. Zuzana vystudovala sociální práci na Univerzitě J.E.Purkyně v Ústí nad Labem a navazující magisterský obor Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích na Univerzitě Karlově v Praze. Během studia sociální práce se věnovala problematice duševně nemocných, po škole se orientovala na práci se seniory. Pět let pracovala jako vedoucí oddělení poradenství a koordinátor dobrovolníků v neziskové organizaci poskytující komplexní služby seniorům a jejich rodinám. Do fascinujícího světa dětí, i do Toulcova dvora, jí před několika lety přivedla až vlastní dcera. Ráda se věnuje výtvarnému umění, cestování a sportu. Jejím snem je vrátit se na Island a ke snowkitingu.

Po rodičovské dovolené se k nám na pozici tajemnice vrátila Daniela Drapáková. Těšila se již na všechny milé kolegy i zdejší krásné prostředí, které ji připomíná oblíbený venkov. Zajímají ji nejen pravidelná setkání vedoucích členských organizací, ale i administrativní práce s její pozicí spojená. Do práce ráda jezdí na kole nebo koloběžce a volný čas nejraději tráví v přírodě nebo na výletech s rodinou a oběma syny.

Vystudovala SZeŠ v Lanškrouně, obor chov koní a jezdectví. Na Toulcově dvoře pracovala v sezóně 2001/2002 v rámci brigády při současném studiu Angličtiny na jazykové škole. Ve Sdružení SRAZ pracuje od roku 2005. Má ráda přírodu, cestování a veškeré aktivity se svojí rodinou.

Po praxi v bankovnictví a státní správě rozšířila řady zaměstnanců Toulcova dvora. Věnuje se dobrovolníkům, vede projekty a koordinuje akce na klíč. Jak říká: "Vím, že ekologie začíná v osvětě a předávání informací, které vedou k ochraně přírody." Věru těší být součástí kolektivu, který umožňuje lidem kontakt s přírodou a tradicemi našich předků. Vždy měla doma buď kočku, nebo psa. V současné doběmá již 8 let „parťáka z útulku“ Romea, bez kterého si již život nedovede představit. Jemu věnuje většinu volného času a ve zbývajícím se zajímá o historii, literaturu a kulturu.

Vystudoval střední školu zaměřenou na chov exotických zvířat. V životě však nasbíral mnoho pracovních zkušeností z různých oborů. Vždy s nadhledem pečuje o malá i velká zvířata na farmě a v zookoutku. Často jej potkáte, jak vede koně při hipoterapii nebo stádo koz z výběhu. Na farmě se také stará o terapeutickou skupinu klientů, kteří nám pomáhají. Hodně volného času věnuje hře na klávesy v několika rockových kapelách.

Patří k lidem, kteří jsou u nás od počátku a k tvůrcům vizí Toulcova dvora. Po kratší odmlce se vrátil zpět na pozici PR pracovníka. Kromě jeho vášně pro kvalitní fotografie a krásné texty se k nám vrátila jeho energie a nápady. Oceňujeme nejen jeho vyjednávací dovednosti a týmového ducha, ale především schopnost zároveň pořizovat fotodokumentaci, dávat po telefonu rozhovor do rádia a k tomu se usmívat na účastníky akce.

Konzultační hodiny: úterý 13 - 14 h po předchozí domluvě. Jana pracuje v Semínku od roku 2006. Má zkušenosti z Waldorfského školství, kde působila řadu let. Původně je Jana zemědělec a proto se ve školce zaměřuje hlavně na aktivity na zahradě. Ve školce také vede zahradnický kroužek. Jana je absolventem studia pro koordinátory ekologické výchovy a řady seminářů, které se ekovýchovou zabývají. Jana má nově také kurs logopedického asistenta. Dokáže tedy doporučit řešení pro děti s vývojovými odchylkami rozvoje řeči. Toulcův dvůr je pro ni krásné a zdravé místo, kde se lidé velmi pěkně a zodpovědně starají o přírodu, a proto se tu cítí velmi dobře.

Vítek je farmář a vedoucí chovatelského kroužku v jedné osobě. Dále lektoruje příměstské tábory, pomáhá s provozem u koní a mnoha dalšími drobnostmi, co se zrovna semelou. Děti i zvířata si ho obvykle okamžitě zamilují. Do širokého spektra jeho zájmů patří třeba pěstování chilli papriček, hra na různé hudební nástroje a vaření vlastního (dle našich zkušeností výborného) piva. Ve SRAZu je to zkrátka v tuto chvíli nepostradatelná osoba!

Péťa je, jak sám říká, „novodobý hipík“, co špatně snáší konvence a radši si prošlapává vlastní cestičku životem. Mezi jeho „stálice” patří hudba, miluje lezení a od dubna do prosince ho všude doprovází motorový oř. Klid a inspiraci hledá v přírodě. Když Petra osud zavál na Toulcák, byla to pro něho, jako typického ajťáka, velká výzva. Věděl, že ho zde čekají dvě hlavní mise Z a prvé nová síť a infrastruktura a za druhé předělání webu a přidružených aplikací. V současné době pracuje úspěšně na bodu číslo dva. Ze srdce doufá, že po dokončení těchto úkolů neskončí. Podle jeho vlastních slov: „jsem s ním a se všemi dalšími toulcákovými až do morku kostí a hloubi duše srostlý.”

Konzultační hodiny: úterý 13 - 14 h. po předchozí domluvě. Pocházím z Ústeckého kraje, už třetím rokem bydlím v Praze, kde jsem na Karlově Univerzitě vystudovala bakalářský obor Učitelství pro mateřské školy a dále pokračuji v magisterském studiu Předškolní pedagogiky. Učit v mateřské škole byl vždy můj cíl, jelikož mě práce s dětmi velice baví a naplňuje. Každý rok jezdím na dětský tábor jako oddílová vedoucí. Ráda vařím, peču, hraji na klavír a tvořím.V Semínku vedu třídu Veverek a mám na starost čtenářský koutek a kroužek vaření. Do Semínka jsem už docházela v rámci praxe na vysoké škole a později na občasnou výpomoc. Když se naskytla možnost zde pracovat na plný úvazek, i díky skvělému kolektivu a krásnému prostředí pro děti jsem neváhala tuto příležitost využít.

Terka, známá v týmu spíše pod přezdívkou Zahrada, je odchovankyní jezdecko-chovatelského kroužku Sdružení SRAZ. Vystudovala pražské přírodovědné gymnázium Botičská a dále se vzdělává v oboru pedagogickém i jezdeckém. Pracuje na pozici lektorka jezdeckého provozu a ošetřovatelka koní, proto má dokonalý přehled o všech koních, jejich zdravotním stavu i náladě. Je nepostradatelná i v lekcích hiporehabilitace, kde využívá znalosti charakteru našich koní při vodění. Ve volném čase ráda sundá špinavé rajtky a gumáky, oblékne šaty, obuje lodičky a vyrazí tančit na ples.

Konzultační hodiny: středa 15 - 16 h. po domluvě. Když byla Eliška malá, vždycky říkala, že z ní jednou bude učitelka v mateřské školce. Nezůstalo jen u slov. Vystudovala Učitelství pro MŠ na Pedagogické fakultě UK a žije přesně tak, jak si předsevzala. Dětem se věnuje i ve volném čase, a to jako trenérka basketbalu, který patří mezi její koníčky. Mimo jiné moc ráda čte, lyžuje a hraje na klavír. Během svého studia prošla několika školkami, aby nakonec zakotvila na Toulcově dvoře. Ten pro ni představuje ideální prostředí pro práci s dětmi.

Pilná a pečlivá dáma, která se stará o čistotu na našem pracovišti. Úklid našich prostor není jednoduchý, ale Monika ho zvládá vždy dobře a s úsměvem. Díky ní jsou naše místnosti vždy uklizené, čisté a voňavé. Při akcích pro veřejnost ji můžete vidět na pokladně. Ve volném čase se věnuje své rodině.

Milan je původem z Benešova u Prahy, kde se narodil a vyrůstal. Do Prahy ho přivedla až střední škola zaměřená na Informační Technologie. Životní obrat u něj přišel v jeho 22ti letech, když odjel na 15 měsíců na Nový Zéland. Po návratu do ČR přišel nový začátek a kariéra v oblasti hotelnictví a pohostinství. Práce s lidmi ho baví víc, než cokoli jiného a proto se jí věnuje i ve svém volném čase jako certifikovaný kouč. Právě díky práci s "dospěláky" si Milan uvědomil, že nejvíce důležitá a smysluplná je právě práce s dětmi, která ho ve skutečnosti doprovází celý život. Ať jako vedoucího na letních táborech, trenéra gymnastiky nebo jako výpomoc své mamince, která pracuje jako učitelka v mateřské škole přes dvacet let. Milan je otevřený a empatický a vždy se těší nejen na to, co naučí děti on, ale i na to, co naučí děti jeho.

Karolína je nejmladší členkou pedagogického týmu školky. Vystudovala jazykové gymnázium a poté se vydala po pedagogické cestě na Universitu Karlovu. Vystudovala učitelství pro MŠ se specializací na výtvarnou výchovu. Ve školce je již řadu let, v Toulcově dvoře takřka vyrostla. Dnes tu pracuje jako administrativní pracovník, paní učitelka na malý úvazek nebo pořádá spaní ve školce, tzv. Eldorada a příměstské tábory. V létě spolupořádá dětský tábor na 14 dní, kde se snaží městské děti přiblížit přírodě. Ráda hraje na housle, maluje a fotí.

Mirka – dobrá duše naší ubytovny. Uklidí, povleče, vyspraví, přišije a ještě se u toho na všechny směje. Můžete ji potkat při akcích pro veřejnost, jak tvoří něco rukodělného s dětmi nebo rozdává pokladně vstupenky s úsměvem. Pokud se zrovna nevyskytuje v areálu Toulcova dvora, najdete ji v krejčovství u šicího stroje nebo s jehlou a nití v ruce. Veškerý svůj volný čas věnuje své milované rodině a pejskovi.

Honza vystudoval všeobecné gymnázium v Praze. Dětem se věnuje jako trenér na sportovním šermu, který patří mezi jeho nejoblíbenější koníčky. V létě pomáhá s organizací sportovního soustředění pro děti a dorost. V Semínku pracuje jako asistent v lesní třídě i ve třídách běžných. Mimo to ve volném čase rád plave, čte a navštěvuje divadelní představení.

Ája vyvažuje logiku, čísla a účtenky na pracovním stole fotografováním a výtvarnými aktivitami. Od roku 2007 Ve Sdružení Sraz spravuje ekonomiku, organizuje a lektoruje programy pro malé i velké, fotí, tvoří, dává dění kolem sebe řád a hezký vzhled. Odbornost má ve sféře ekonomické (SEŠ, CIMA A), řemeslně-výtvarné (Lidová konzervatoř HK, Školský ústav, SUŠTŘ), pedagogické (Kreativní pedagogika na DAMU, pedagogické minimum). Zajímá ji práce s tělem (sportovní masér) a zážitková tvorba (arteterapie). Má ráda přírodu, rekreační sporty, četbu, masáže, barvy, originální doplňky a vodu ve všech skupenstvích .

Jitka Hadravová je kuchařka ve školní jídelně v Mateřské škole Semínko. Její recept na hezký den je úsměv, dobrá nálada a dobré jídlo.

Zuzka je odchovankyní Sdružení SRAZ, která se vypracovala v lektorku. Je Bc. v oboru andragogika a DiS. v oboru sociální práce. Nejprve fungovala jako dobrovolník a od roku 2008 pracuje převážně jako lektor v jezdeckých provozech. S dětmi pracuje i na zimních lyžařských výcvicích, organizuje akce pro rodiče a děti jako je voda, hory apod. Každému dítěti se objeví úsměv na rtech, když si vzpomene na Zuzku. Ve volném čase se se svým psem Frankem věnuje výcviku agility. Ráda dělá vše, co je spojeno s horami - lyžuje, běžkuje, snowboarduje, sáňkuje Společně se svým přítelem ráda cestuje a zdolává nejvyšší horské vrcholy s batohem na zádech...

Veronika pracuje ve Sdružení SRAZ jako lektorka výukových programů a volnočasových aktivit na farmě. Její rozsáhlé zoologické znalosti, dlouholeté zkušenosti s chovatelskými kroužky a typický humor velmi obohacují náš tým. Ve svém volném čase se ráda vyskytuje v přírodě, a co jde posbírat, usušit či zavařit, neunikne jejímu oku. Momentálně je na mateřské dovolené.

Paní Svobodová je pomocnou silou ve školce. Pomáhá s přípravou svačin a obědů, myje nádobí. Stará se o to, aby byly v připravené čisté postýlky a také aby byla jídelna v čistotě připravena na čas jídla. Mám ráda přírodu a zvířata. Ráda chodím s našimi třemi loveckými psy na procházky. Starám se s láskou o zahradu. Od mládí se snažím cvičit jógu a jíst zdravě.

Považuji za velké štěstí a vnímám to i jako velkou zodpovědnost, že mohu být součástí společenství, které tvoří Toulcův dvůr. Je pro mě důležité, že v Botiči pracuji s přáteli a společně s kolegy z dalších členských organizací Toulcova dvora děláme mnohem úžasnější věci, než jaké by kdokoliv z nás mohl udělat sám. Většinu dne prosedím v kanceláři u počítače nebo na různých poradách a schůzích. Osvěžovat se chodím do společnosti učitelek z mateřských škol, které při specializačních studiích pro koordinátory EVVO podporujeme v tom, aby dětem ve školkách co nejvíc umožňovaly přímý kontakt s přírodou a probouzely v nich úctu, respekt a lásku k životu.

Marie Kloudová se stará o to, aby byly všechny prostory školky v pořádku uklizeny.

Tomášovým úkolem je vrhnout se za jakoukoli vidinou peněz na naší činnost a tyto peníze pro nás získat. Obnáší to napsání několika desítek žádostí o granty ročně (a kromě toho stohy výkazů, průběžných a závěrečných zpráv a dalších papírů. Díky Tomášově práci můžeme dělat naše aktivity (a dostáváme plat :-)) Od mamonu pak relaxuje při přípravě a koordinaci seminářů pro pedagogy a koordinaci programů M.R.K.E.V. a Mrkvička.

I meterolog může zakotvit na Toulcově dvoře, když má vztah k ekologii. A vychovávat děti ke vztahu k přírodě mi dává velký smysl. Tak jsem ráda, že mohu přispět svou troškou do mlýna. Na Toulcově dvoře mám na starosti objednávání programů pro školy. Ve volném čase ráda chodím na výlety pěší, na běžkách i na kole.

Konzultační hodiny: úterý 14 - 15 hod. po domluvě. Zřejmě péče o mladšího bratra od mých 9 let položila základy pro mé budoucí poslání. Za což jsem nyní velmi vděčná. Nikdy by mě však nenapadlo, že se práce s dětmi stane mým smyslem života, i když trvalo pár let než jsem na to přišla. Ovšem nic se neděje náhodou, a proto jsem se v ten správný čas dostala do USA jako Au - pair, kde přišla první myšlenka působení ve školce a pak už se vše odehrálo ráz na ráz. Do této doby mám za sebou 7 let praxe v soukromé česko - anglické školce, kde jsem působila jako zástupce ředitelky a vystudovanou vyšší odbornou školu pedagogickou. Od okamžiku, kdy jsem objevila to úžasné místo - Toulcův dvůr, jsem si přála být jeho součástí. Každý den se do školky moc těším, jak na své malé kamarády, kteří mě zásobují neskutečnou energií, tak i na ty velké - dospěláky. Být v Lesníčku a Semínku je pro mě obrovské obohacení a jsem šťastná, že mohu pracovat v tak inspirativním a krásném prostředí. Zajímám se především o péči o životní prostředí, zdravé stravování, mezigenerační setkávání a alternativní směry vzdělávání.

Konzultační hodiny: úterý 14 - 15 hod. po domluvě. Narodila jsem se v Turnově v Českém ráji, kde jsem absolvovala gymnázium a poté plynule navázala studiem na vysoké škole v Praze. V mém dalším směřování byl však zásadní roční pracovně poznávací pobyt na Novém Zélandu, kde jsem byla ohromena přístupem, respektem a úctou k přírodě se kterou se pojí tamější ekologická výchova a vzdělávání. Práci s dětmi se věnuji již 9 let, přičemž v ní s každým dalším rokem spatřuji hlubší smysl. Volný čas trávím nejraději aktivně v přírodě, jezdím na kole, na koni, běžkuji, lyžuji, snowboarduji, bruslím, cvičím jógu a tančím.

Jana k nám přišla především za koňmi. Po letech strávených výukou mladých jezdců se věnuje nejen svým vlastním dětem, ale vrhla se s velkou vervou do environmentálního vzdělávání a vede výukové programy.

Je odchovankyní Sdružení SRAZ, která se z jezdecko - chovatelského kroužku vypracovala na pozici lektor. Na budoucí povolání se připravuje na VŠCHT v Praze a zároveň si průběžně rozšiřuje znalosti a dovednosti pro práci lektora na táborech a při aktivitách s dětmi. Fotí, vymýšlí hry a dílničky i velmi originální kostýmy na Srazovské maškarní plesy. Patří k ní i jack russel teriér Nemo, stejně veselý a pracovitý jako Maky.

Honza - nikdo mu však neřekne jinak než Honzík . Po vystudování střední zemědělské školy (SZeŠ) v roce 2006 začal pracovat na Toulcově dvoře. Má na starosti provoz na farmě, koordinaci dobrovolníků, údržbu prostor, lektorskou činnost na táborech a chovatelských kroužcích. Je velkým milovníkem přírody a myslivosti, kterou aktivně dělá od svého dětství. Když mu vyjde čas, rád vyjede na vandr se skautským oddílem, kam chodí od svých devíti let.

Zajímám se o přírodu, historii, pedagogiku, ve volném čase se věnuji turistice, velmi ráda čtu a poslouchám rozhlasové hry a povídky. Mám úplné středoškolské vzdělání a absolvovala jsem kurz environmentálního vzdělávání (EVVO), školu paměti (pana J. Poka), kurz kritického myšlení a několik Waldorfských seminářů. Mého staršího syna jsem učila ve formě domácího vzdělávání. V TD jsem pracovala nejprve jako lektorka pro maminky s dětmi, poté v předškoličce. Aktuálně lektoruji výukové programy pro školky a školy.

Monika pracuje ve Sdružení SRAZ od roku 2008 jako terapeut hiporehabilitace. Stále se vzdělává v oboru a má velký podíl na tom, že Sdružení SRAZ je úspěšným hiporehabilitačním střediskem. Ve volném čase se ráda toulá přírodou, pěšky nebo na koni, vždy ale v doprovodu své nalezené fenky Champi.

Stála u zrodu organizace Sdružení SRAZ i jeho loga. Společně se svým týmem se zapojila od roku 1999 do činnosti na Toulcově dvoře. Stojí za vznikem projektů: Farma s původními českými plemeny, propagace a využití u huculských koní, prázdninových pobytů v Českém ráji, vzdělávání v oblasti přirozené komunikace aj. Je pro ni důležitá životní pohoda lidí i zvířat, tvoření podmínek pro rozvoj kreativity, celoživotní vzdělávání. Má ráda život ve všech jeho proměnách

Již v dětství jsem si hrála na paní učitelku. Studiem gymnázia se mi bohužel postupem času znechutilo státní školství a snad i proto jsem se začala soustředit na svět výtvarného umění. Po semestru studia ilustrace jsem zjistila, že nejsem a nemohu se stát, opravdu oddaným umělcem. Znovu se ve mě probudila jiskra zájmu o učení a přihlásila jsem se na pedagogickou fakultu UK. Momentálně dokončuji studium oborů výtvarná výchova a anglický jazyk pro druhý stupeň a střední školy. Prací s dětmi v táborovém oddíle jsem se přesvědčila, že děti věku předškolního jsou mému srdci blíž. Byla to dlouhá a občas trnitá cesta, ale cítím, že v MŠ Semínko konečně nacházím smysl mé práce. Ve volném čase stále ráda tvořím, cestuji, brouzdám přírodou a usiluji o udržitelný způsob života.

Koordinuje nejen ubytovnu, ale i pronájmy v koňské klubovně. Dobrá víla, pod jejíž správou ubytovna vzkvétá a žije. Stále zvonící telefon, skvělé kombinační schopnosti, rychlé rozhodování a komunikace s okolím je její každodenní pracovní náplní.

Pája je odchovankyní Sdružení SRAZ, která se z jezdecko - chovatelského kroužku vypracovala na pozici lektor. Na budoucí povolání se připravuje na České zemědělské univerzitě v Praze. Zároveň si průběžně rozšiřuje lektorské znalosti a dovednosti při aktivitách s dětmi. Potkáte ji u koní, na lyžáku, na táborech na Vápně i na Toulcáku jak se s úsměvem věnuje svým svěřencům. Ve volném čase ráda vyrazí na výlet do přírody nebo na vodu. Baví ji všechny zimní sporty a nikdy nepropásne příležitost zazpívat si u táboráku.

S dětmi jsem začala pracovat jako chůva v české rodině. Za 12 let jsem pomohla vychovat dva báječné kluky. Poté mě práce zavedla do státní školky, kde jsem se naučila, jak pracovat s velkou skupinou dětí. Také jsem si zde uvědomila, že chci s dětmi pracovat více individuálně a alternativně. Toto se mi splnilo v soukromé školce v Říčanech, která je zaměřena na Montessori vzdělávání. V Semínku se těším na pobyt v přírodě, ekologické zaměření a také na nové kolegy. Ve volném čase ráda čtu, háčkuji a trávím čas na výletech v přírodě a zajímavých místech.

Pokud na našich akcích potkáte dámu v kroji, která o lidových tradicích a zvycích ví opravdu hodně, pak jste s největší pravděpodobností narazili právě na Marušku. Maruška pro vás organizuje většinu akcí pro veřejnost se zaměřením na obnovu starých lidových zvyků.

Zajímám se o různé věci. Mezi nimi například ráda hraji na kytaru, tančím orientální tance, kreslím, jsem také skautskou vedoucí a hraji v amatérských divadlech. Jsem ráda, že můžu pracovat v Botiči jako lektorka EVP. Díky tomu jsem každý den s jinou skupinou dětí a získávám tak hodně zkušeností. Někdy na programech využiji kytaru, jindy sáhnu po štětci, učím se pracovat s přírodními materiály, rozumět chování zvířat a mnoho dalších věcí. Jsem ráda, že mám kolem sebe tým lidí, se kterými se dobře spolupracuje a s nimiž ráda trávím i volné chvíle.

Pocházím z malé vesničky v jižních Čechách a tak, když se mi narodily děti, začala jsem hledat v Praze kousek jižních Čech. A našla jsem. Toulcův dvůr je to místo, kde se cítím dobře a kde i moje děti jsou spokojené a to je pro mne velmi důležité. Vystudovala jsem zemědělskou školu a nějaký čas jsem strávila v zahraničí a na cestách. Ale největší a nejlepší školou jsou pro mne obě moje děti. Každý den mne něčím úžasným překvapí a něco mne naučí nejen o sobě, ale i světě kolem nás. Přijďte se k nám podívat a společně na chvíli zapomeneme na okolní velkoměsto.

Alice je odchovankyní Sdružení SRAZ, která se z jezdecko - chovatelského kroužku vypracovala na pozici lektor. V současnosti studuje speciální pedagogiku se zaměřením na logopedii a surdopedii na Masarykově univerzitě v Brně. Zároveň působí jako pedagog v lesní mateřské škole. Potkáte ji u koní, na lyžáku, na táborech na Vápně i na Toulcáku jak se s nadšením věnuje svým svěřencům. Ve volném čase je nejraději v přírodě se svými dvěma psy. Mezi její další záliby patří knížky, cyklistika a dobrá káva :)

Bára vyrůstala obklopena zvířaty a lesem a láska k přírodě ji dovedla až ke studiu zoologie na Karlově univerzitě. V průběhu studia se začala věnovat lektorování vědeckých kroužků a zjistila, že ji práce s dětmi velmi baví. Skloubením těchto dvou zájmů se nyní zabývá na Toulcově dvoře. Ve volném čase ráda vaří indická jídla a hraje na flétnu.

Obchodní manažer sociálního podniku ENVIRA, o.p.s.

Jana přišla do Sdružení SRAZ v roce 2014. Vystudovala obor Ochrana přírody na ČZU v Praze. Na Toulcově dvoře s nadšením seznamuje s farmou děti na výukových programech, příměstských táborech i akcích pro veřejnost. Kromě zájmu o zvířata ráda leze po skalách a hraje na kytaru. Zpívá ve sboru a možná právě proto občas přijde o hlas. Nikdy ale ne o dobrou náladu, a tak nám potom svoje názory přehraje skvělou pantomimou.

Ředitel sociálního podniku ENVIRA, o.p.s.

Vedoucí Zdravé jídelny. Zaměstnanec sociálního podniku ENVIRA, o.p.s.

Koordinátorka zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Když jsme se s partnerem usadili v Hostivaří, netušila jsem, kolik pokladů se tady skrývá - přehrada, krásný lesopark, rozhlehlé Trojmezí, meandry Botiče a především úžasný Toulcův dvůr. Po narození dcery Adélky jsem začala svět vnímat v jiných barvách. A všechny ty barvy jsem našla na ,,Toulcáku" :-) Trávíme tady několik dní v týdnu, je to taková naše zahrádka. Kroužky Mateřídoušky jsme si s Áďou obě zamilovaly. Převzít potom lektorování jednoho z nich pro mě byla radost.

"Profesí jsem lektorka a metodička vzdělávacích programů různého zaměření. Mám radost, že lektorování se mohu věnovat i teď, když jsem na mateřské se svým synem Aurelkem. Těší mě, že mé kurzy mohou probíhat v nádherném prostředí Toulcova dvora, které je pro rozvoj všímavosti (mindfulness) jako dělané. Co mě baví? Mimo mateřství a vzájemného učení se s mým synem jsem nadšená, když si mohu užít bosé procházky, koupání ve studené vodě, střílení z luku či protažení těla při cvičení jógy. Všímavosti vděčím za možnost více porozumět svému prožívání, za rozvoj soucitu a laskovosti k sobě i druhým a za chuť být s tím, co zrovna přichází."

Po narození první dcery jsme spolu vyzkoušely mnoho kroužků a aktivit po celé Praze. Nakonec jsme zjistily, že přímo za humny máme to, co hledáme – místo, kde je nám dobře, s velkou nabídkou skvělých kurzů, které vedou stejně ladění lektoři nadšení pro myšlenku. Po narození druhé dcery jsem se tedy rozhodla předat dál co nejvíce z toho, co jsem zde načerpala, a tato práce mě velice baví.

Dmitrii neboli Dima pochází z ruské Samary, na Toulcově dvoře v Botiči začínal jako dobrovolník přes Evropskou dobrovolnou službu. Od jara 2016 má na starosti koordinaci pronájmů výukových prostor. Ale v uplynulých letech se osvědčil například i jako čert při mikulášském jarmarku :-)

V roce 2019 jsem ukončila studium Aplikované ekologie na FŽP ČZU v Praze. Toulcův dvůr mě svým posláním a programy pro děti okamžitě zaujal. Umožňuje mi pomáhat životnímu prostředí tím, že předávám informace o něm dál. V tom vidím podstatu zlepšení stavu životního prostředí- informovanost lidí. Práce na TD mě baví a jsem ráda, že můžu být součástí skvělého kolektivu. Ve volném čase ráda trávím čas s přáteli, chodím do kina a poslouchám hudbu.

Na Toulcův dvůr mne původně přivedly moje děti. Tento krásný koutek přírody uprostřed velkoměsta jsem si okamžitě zamilovala. Přes lektorování programů v mateřském centru Mateřídouška, jsem si uvědomila, jak moc se mi práce s dětmi v osvobozujícím prostředí Toulcova dvora líbí. Po ukončení mateřské dovolené jsem se tudíž rozhodla pro razantní změnu kariéry na externí lektorku EVP. Musím říct, že zatím ji nelituji.

Vystudovala jsem aplikovanou ekologii na FŽP ČZU v Praze, ale během dlouhé rodičovské dovolené jsem zjistila, že mě baví věnovat se dětem. Přes práci cvičitelky a asistentky ve školce jsem se dostala k lektorování EVP v ekocentru Podhoubí. Toulcův dvůr jsem poprvé lépe poznala v rámci lektorského kursu a moje nadšení z areálu, lidí i atmosféry bylo velké. Mám radost, že můžu pracovat v Botiči jako lektorka. Tato práce v sobě spojuje můj obor a práci s dětmi, bez které si svůj život už nedovedu představit. Žiju v Řevnicích, ve volném čase ráda chodím s dětmi do přírody a zpívám ve sboru.

Jsem čtyřnásobná maminka a Toulcův dvůr jsem si zamilovala už v roce 2008, kdy jsem zde začala trávit čas s mou nejstarší dcerou. Byla jsem věrnou návštěvnicí areálu i programů Mateřídoušky a od roku 2011 také lektorkou Hrajeme si u maminky I., Hrajeme si u maminky II., Mámo, táto nauč mě a večerních setkání pro těhotné ženy Čekanky.

Mateřídoušku na Toulcově dvoře jsme začaly s dcerkou pravidelně navštěvovat už kolem jejích 6 měsíců a od té doby nás místní programy společně opravdu baví. I celý areál dvora je častým cílem našich procházek, máme to hned za rohem a celý rok se tu něco zajímavého děje, a to nejen připravované akce, ale samotný přírodní areál se zvířaty je skvělým prostorem k objevování pro malé i velké. Mít možnost už odmala dětem ukázat respekt a lásku k přírodě, zvířatům a další ekologické principy přímo na vlastní oči je k nezaplacení. S dcerkou mě nejvíc baví různá tvořivá činnost, kterou se snažím zapojit do svých lekcí. Společnost ostatních dětí a maminek v Mateřídoušce si obě užíváme, odpočineme si tu a načerpáme novou energii. Jak dcera, tak já jsme díky programu v Mateřídoušce získaly skvělé přátele.

Pocházím z Prahy, Nuslí a okolo Toulcova dvora jsem hodně dlouho kroužila, než jsem si do něj našla cestu a postupně se v něm „zabydlela“ docela. Od roku 2004 jsem 7 let žila na Spořilově, přímo na hraně Trojmezí. Tehdy jsem Toulcův dvůr objevila poprvé, jako zastávku na cyklovýletech po okolí. Byla jsem překvapená a nadšená z toho, co se tu ve městě ukrývá, a ten údiv a nadšení pro tohle místo mě neopustili dodnes. Pár let jsem pak pobývala v Petrovicích a Malešicích, abych se nakonec v roce 2013 usadila na Zahradním městě. Byly to dost hektické roky naplněné prací a studiem managementu na VŠE Praha v Jindřichově Hradci, a tak jsem až do roku 2016, kdy se mi narodil syn, měla Toulcův dvůr spíš jen tak nějak „v zásobě“ na lepší časy. Od té doby se z něj ale velmi rychle stalo místo, kam nechodíme už jen na výlet s kočárkem, ale také si hrát, jíst a nakupovat zdravé jídlo a samozřejmě dívat se na zvířátka a traktor ;). Zkrátka máme to tu moc rádi, cítíme se součástí místní komunity a tak když se mě jednou v Mateřídoušce zeptali, jestli bych tu nechtěla dělat lektorku, nemusela jsem moc dlouho přemýšlet. Od září 2018 se tak na vás já i můj synáček Samuel těšíme ve čtvrtečním kurzu Mámo, táto, nauč mě.

Do Toulcova Dvora jsem začala pravidelně chodit po narození mého syna Jakuba. Rádi dodnes chodíme čerpat pozitivní energii do sadu a pozorovat zvířata. Pravidelně navštěvujeme program Mateřídoušky. Narodila jsem se v Praze, ale od dětství jsem ráda utíkala za přírodou na chatu na Příbramsko. Dnes tam jezdíme společně s Kubíkem, který je naším velikým pomocníkem. Vystudovala jsem OA v Praze. Od svých 6ti let jsem hrála závodně basketbal. Mám okolo sebe ráda lidi a děti především. Líbí se mi jejich upřímnost a otevřenost a chuť stále něco nového objevovat. Miluji pohyb a ten mě naplňuje.

Vyrostla jsem v jižních Čechách, v kraji plném zelených lesů, rybníků a řek. Studia mě zavála do ,,šedivé“ Prahy, jejíž barvy a půvab jsem začala pořádně objevovat až po narození syna Daniela. Toulcův dvůr se na našich toulkách stal pravidelnou zastávkou a místem, kde rádi trávíme čas a potkáváme samé prima lidi. Zkušenosti s dětmi jsem sbírala jako trenérka sportovní gymnastiky, lektorka kurzů volnočasových aktivit v komunitním centru Kruh a jako hlídající teta. Nejlepšími učiteli jsou mi teď Daneček a Adélka, se kterým společně poznáváme svět a radujeme se z jeho krás. Tak si s námi přijďte hrát, zpívat a dovádět! Těšíme se na vás.

Mám ráda obyčejné věci … zajít si na procházku, uvařit si dobré jídlo, přečíst dětem pohádku. Povoláním jsem učitelka, ale nyní mě zaměstnávají moji dva kluci. S tím starším jsem začala navštěvovat kroužky v Toulcově dvoře, které pro mě byly inspirací. Oblíbili jsme se zdejší klidné prostředí. S tím mladším Vás rádi přivítáme v našem kroužku pro nejmenší. Přijďte si zazpívat, pohrát, rozhýbat se a třeba poznat první kamarády.

Už od mala jsem cítila potřebu chránit přírodu, zvířata a vše živé kolem sebe. Profesně se zabývám propagaci zdravého jídla, biopotravin a ekologického zemědělství. Posledních osm let se věnuji ženským tématům a čím dál tím více si uvědomuji, jak jsme my ženy neoddělitelně spjaty s děním v přírodě a naší planetou Zemí. Vidím paralelu mezi tím, jak se v dnešní době cítí ženy a jak se cítí naše planeta a že obojí je křehké a zranitelné. A proto společné mateřídouškové večery pro ženy budou i večery pro planetu Zemi. Moc se mi líbí věta kulturoložky Terezie Dubinové: „Když si budeme vážit svých těl, pocítíme jejich spojení se vším a budeme si vážit i Země, neboť jsme jedno“. Energii mi dává pravidelné cvičení jógy, vyjížďky na koni a moje permakulturní zahrada. Ráda se v jakémkoliv počasí toulám krajinou. Mou velkou inspirací a největším učitelem je má dvanáctiletá dcera, která mě nenechává stagnovat a neustále mi do života přináší nové výzvy a podněty.

Jsem máma tří dětí, co má ráda přírodu a ráda se jí toulá. Se dvěma staršími dětmi jsme prošly několika mateřídouškovými programy a děti teď pokračují v lesní školce. Není nad to, když se děti můžou porýpat v blátě a hezky se ušpinit. Toulcův dvůr máme všichni moc rádi, je pro nás oázou klidu v uspěchaném městě. Přijďte si taky polebedit!

Jsem typická pražská "náplavka" ze středních Čech. Od dětství jsem žila s rodiči na statku. Chovali jsme psy, kočky, slepice, králíky, sem tam i nějaké to prase. Studium na vysoké škole mě zaválo do Prahy, chvíli jsme naproti Toulcovu dvoru dokonce bydlela v podnájmu a v tu dobu by mě ani nenapadlo, že se do těchto míst za několik let vrátím s celou svou rodinou. Když jsem po narození syna hledala, kam s ním chodit na cvičení, Matařídouška byla jasná volba - je to tam vlastně jako u babičky a dědy - takový statek uprostřed Prahy. Našli jsme tu oba dva skvělé přátele. Nyní bych toto chtěla dopřát i své dceři.

Dětství jsem prožila na vesnici ve společnosti hus, krav, slepic a jiných domácích zvířat. Celé dny jsem běhala na zahradě, v lese, kolem rybníka i v něm. Pak mě ale rodinná situace zavála do centra Prahy. Když jsme se s mužem rozhodovali, kde se usadíme, táhlo mě to do přírody. Neměla jsem jasno v tom, zda bych se chtěla vrátit zpět na vesnici nebo zůstat někde na okraji Prahy. A protože jsme oba tou dobou bydleli v Praze, zůstali jsme tu. Pak se ze mě stala máma a začalo se mi hlavou honit spoustu konkrétních představ a nápadů. Jasné bylo, že les u domu je fajn, ale že je to málo. Toužila jsem dětem ukázat domácí zvířata, toužila jsem, aby zažili, jaké to je jít do kurníku sbírat vajíčka, aby věděli, jak voní seno a znaly zákonitosti přírody. Zároveň mě role mámy tak moc přirostla k srdci, že jsem zatoužila věnovat se dětem i profesně. Toulcův dvůr jsem znala dlouhá léta, už jako děti jsme sem jezdili na různé akce, věděla jsem, že zde můžu najít kousek toho, co mi v životě chybí. A tak jsem tady.

Věrka několik let rodinné centrum vedla a Mateřídouška určitě ještě dlouho ponese její nesmazatelné kroky - do centra přilákala spoustu života, jak dětí, jejich rodičů tak i rostlin a živáčků na certifikovanou přírodní zahrádku! V současné době vede kroužek Příroda k sežrání.